Komunikace zvířat je fascinující a komplexní fenomén, který přitahuje výzkumníky a vědce po celá desetiletí. Rozluštit význam a kontext zvuků zvířat však není snadný úkol. Někteří vědci se proto obracejí na umělou inteligenci (AI), aby jim pomohla porozumět zvířecím jazykům. Projekt CETI si jako první zvíře vybral vorvaně.
Každý druh je nějakým způsobem závislý na ostatních. Bohužel těmto vztahovým sítím příliš nerozumíme. Aby to změnili, vyvinuli evropští a australští vědci nástroj pro modelování vzájemných vazeb mezi druhy. Model ekologických vztahů ukazuje, že změna klimatu ohrožuje mnohem více druhů, než se dosud předpokládalo. Mnoho druhů schopných přežít v teplejším světě je závislých na jiných, které tyto schopnosti nemají. V důsledku toho budeme svědky koevoluce druhů.
Možná si myslíte, že evoluce je pomalá. Na úrovni druhů je to pravda. Ale evoluce probíhá pokaždé, když organismy produkují potomstvo. Každodenní míchání genů v kombinaci s mutacemi vytváří nové generace, na které působí selekční tlak.
Želvušky jsou miniaturní tvorové, kteří se pyšní titulem nezničitelný živočich. Ví se o nich dlouhodobě, že jsou schopné přežít v prakticky jakémkoliv prostředí včetně vakua nebo radiace. Vědci na ně mají spadeno a provedli s nimi řadu až šílených experimentů, píše server Business Insider.
V historii Země došlo k pěti masovým vymíráním a řada odborníků varuje, že šesté masové vymírání by mohlo být důsledkem lidské činnosti, uvádí Live Science. Někteří odborníci se domnívají, že v důsledku změny klimatu do roku 2050 zmizí velká část známých živočišných a rostlinných druhů, jak píše server Live Science.
Vědci z Kalifornské univerzity v Berkley se rozhodli transfundovat mladým myším krev mnohem starších jedinců. Výsledky tohoto experimentu nedávno zveřejnili v časopise Nature Metabolism.
Doktor Yossi Yovel a jeho tým na univerzitě v Tel Avivu v Izraeli použili ultrazvukové frekvenční detektory k překladu komunikačních zvuků netopýrů, píše server Mirror.
V roce 1996 paleontolog Jin Meng narazil při zkoumání 17 milionů let staré skály v západní Číně na něco pozoruhodného. Našel zkamenělou část zvířecí lebky, která byla pokryta silnou a velmi tvrdou vrstvou keratinu, proteinu nalezeného v lidských nehtech. Co to objevil za „podivné zvíře“?
Sovy jsou tiché a mrštné, a když se vrhnou na kořist, nedávají jí prostor k úniku. Tyto schopnosti inspirují vědce k vytvoření nových tvarů u letadel, automobilů, dronů i větrných a vodních turbín, uvádí se na serveru Popularmechanics.
Mezinárodní tým výzkumníků z Dánska, Švýcarska, Francie, Německa, Norska a České republiky se v nové studii zabýval převedením zvuků prasečího chrochtání do emocí. Pomocí více než 7000 zvukových nahrávek prasat vědci navrhli algoritmus, který dokáže dekódovat, jaké emoce prase prožívá.