Ruská družice KOSMOS 2499 se minulý měsíc rozpadla – podle 18. oddílu kosmické obrany vesmírných sil již podruhé. V nedávném tweetu vesmírné síly uvedly, že v současné době sledují 85 jednotlivých úlomků ve výšce 1 169 km. K rozpadu došlo 4. ledna 2023, ale důvod rozpadu zůstává neznámý.
27. ledna 2023 proletěl asteroid velikosti nákladního auta ve vzdálenosti 3 600 kilometrů od Země. Mnohonásobně blíže než mnohé telekomunikační satelity. Přesto to nebyl ten den, který mohl být příčinou vesmírného karbunkula. Sleduje to někdo?
Čínská záhadná družice Shijian-23 vynesla na oběžnou dráhu malý objekt. Zařízení pravděpodobně používají Číňané k ověřování fungování vesmírných technologií. Není to poprvé, co družice z rodiny Shijian „vypustily“ podobné objekty, jak uvádí server Space.
V říjnu byla na oběžnou dráhu vypuštěna ruská vojenská družice Kosmos-2560, zařízení určené pro optický průzkum. Přestože mise zpočátku vypadala úspěšně, už po dvou měsících se Rusové setkali s problémy, se kterými si nedokázali poradit, jak píše server Gagadget.
Společnost SpaceX představila „Starshield“, derivát Starlinku pro vojenské použití, píše server CNBC. Starshield může být použit k podpoře úsilí o národní bezpečnost, včetně špionáže pozemních cílů a umístění vládních a vojenských nákladů.
Byla zahájena stavba největšího radioteleskopu na světě Qitai. Staví se ve městě Sin-ťiang na severovýchodě Číny. Zařízení by mohlo vědcům pomoci při hledání známek mimozemského života, jak uvádí server SCMP.
Během prvních dvou dnů provozu družice ICEYE zjistila více než 60 jednotek ruské bojové techniky, informoval ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Zařízení, které zmínil, vyvinula polsko-finská společnost, jak píše server Mil.
První ze tří satelitů SARah pro pozorování Země SARah-1, který vyrobil Airbus, je připravován ke startu 18. června.
V srpnu 2021 začalo americké námořnictvo spolupracovat s americko-španělskou leteckou společností Skydweller na stejnomenném letadle bez posádky, které je díky solárním panelům na obou křídlech schopné zůstat ve vzduchu třeba i rok, aniž by muselo přistát.
Sonda Juno prolétla kolem plynného obra Jupiteru již několikrát. Při svém nedávném 39. oběhu pořídila fascinující záběry vířících mraků planety a dvou jejích velkých měsíců, silně vulkanického Io a ledem pokryté Europy, napsali na webu Mashable.