Vědci poprvé dekódovali RNA vyhynulého vakovlka tasmánského. Zvyšuje se šance na jeho oživení
Genetici poprvé izolovali a dekódovali molekuly RNA z tvora, který dávno vymřel. Genetický materiál – který pocházel ze 130 let starého exempláře tasmánského tygra nebo také vakovlka tasmánského (Thylacin) ze sbírky Švédského přírodovědného muzea ve Stockholmu, umožnil vědcům lépe porozumět tomu, jak geny tohoto zvířete fungovaly.
„RNA vám dává šanci projít buňkou, tkáněmi a najít skutečnou biologii, která se u tohoto zvířete, druhu thylacin, uchovala v čase těsně před smrtí,“ řekl hlavní autor studie Emilio Mármol Sánchez, počítačový biolog v Centru pro paleogenetiku ve Švédsku.
Thylacin byl velký asi jako kojot a byl vačnatým predátorem. Zmizel asi před 2000 lety prakticky všude kromě australského ostrovního státu Tasmánie, kde byla populace evropskými osadníky lovena až k vyhynutí. Poslední thylacin žijící v zajetí, jménem Benjamin, zemřel v roce 1936 v v Tasmánii.
„Lepší pochopení genetické výbavy tasmánského tygra by mohlo pomoci zahájit úsilí o přivedení zvířete v nějaké formě zpět.“ říká Sánchez. To znamená, že by vědci mohly přivést zvíře zpět k životu. Prozatím se to ještě nepodařilo. Šance se však nyní zvyšují.
„Dříve jsme si mysleli, že ve starých muzeích a starověkých vzorcích zůstala pouze DNA, ale tento dokument ukazuje, že RNA můžete získat také z tkání,“ dodal odborník.
Starověká DNA může za správných podmínek přežít více než milion let a způsobit revoluci v chápání minulosti vědců. RNA, dočasná kopie úseku DNA, je křehčí a rozkládá se rychleji než DNA a až donedávna se nepředpokládalo, že vydrží nějakou dobu, uvádí CNN.
V roce 2019 tým sekvenoval RNA z kůže 14 300 let starého vlka, který byl zachován v permafrostu, ale nejnovější výzkum je poprvé, kdy byla RNA získána ze zvířete, které je nyní vyhynulé. Mármol Sánchez řekl, že jeho kolegové nyní doufají, že získají RNA ze zvířat, která vymřela mnohem dříve, jako je například mamut srstnatý.