Vědci našli v Cheopsově pyramidě zbytek geniálního stroje. Poskytuje definitivní důkaz objasňující záhadu stavby

Cheopsova pyramida byla dlouho považována za záhadnou hrobku, o jejímž dávném procesu stavby vědci horlivě diskutovali. Teprve poměrně nedávno se potvrdilo, že v okolí pyramidy byla vybudována umělá řeka, díky které mohli dělníci těžké kamenné bloky snáz přepravovat. Nyní se na povrch dostaly další informace. Řeč je o stroji, jenž pomohl se stavbou ohromné pyramidy.

V roce 2013 archeologové našli papyrus starý několik tisíc let. Na něm byly zápisky podávající informace o věcech, které se svět dlouho toužil dozvědět a zároveň pochopit. Díky nálezu se konečně objasnila skutečnost, jak se největší egyptská pyramida (a pravděpodobně i ty ostatní) postavila. Nestáli za tím mimozemšťané ani nic podobného. Egypťané zkrátka byli už před 4 500 lety inteligentní a při stavbě si pomáhali s jednoduchými stroji jako jsou například speciální rampy. 

Díky zmíněnému papyru se zjistilo také to, že Egypťané vytvořili u pyramidy umělou hráz, díky které se prodloužila řeka Nil. Pracovala na ní skupina 40 mužů. Jakmile byla hráz hotová, pustili do ní zadrženou záplavovou vodu. Kvádry tak nemuseli tahat několik kilometrů daleko, ale posílali je pomocí dřevěných lodí až k pyramidě. Tato skutečnost byla potvrzena poměrně nedávno americkým archeologem, který na místě prováděl hlubinné vrty a nalezl bahno. To dokazuje, že se na místě voda skutečně nacházela.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Spojovaly je silné provazy a dřevěné čepy. Jakmile byla loď postavena, potopila se pod vodu, aby se provazy utěsnily. Díky tomu pak neprosakovala. Je také známo, že Egypťané dokázali na jedné lodi přepravit až 30 kamenných kvádrů. Ty přitom byly ohromně těžké, každý vážil asi 2,5 tuny. 

Pak už zbývalo jen dostat kvádry na sebe a také je posouvat po stavbě, která měla sklon i větší než 20 %. I s tímto problémem si ale hravě poradili.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Egypťané si sami vyrobili geniální stroj s kladkami

V době, když se stavěly egyptské pyramidy, lidé neměli možnost používat šikovné stroje, jaké existují dnes. Jenže když dělníkům bylo zadáno, aby postavili ohromnou hrobku, nějak si poradit museli. A tak vznikly jednoduché stroje, pomocí kterých to všechno zvládli. Historici se domnívají, že pro přesouvání kvádrů využili dělníci dřevěné saně, jež se posouvaly po cestě vysypané pískem a vyložené palmovými kmeny. Dokázali pomocí nich těžké kvádry skládat také na sebe.

Egypťané vytvořili systém ramp, díky kterému stavba pyramid nebyla tak ohromně náročná, jak si mnozí odborníci dlouhá léta mysleli. Stará technologie, nalezená ve starověkém lomu Hatnub, všechno vysvětlila. Zbytky rampy pomohly vědcům pochopit, že se na zmíněné sáně, které tahaly bloky, přivázala silná lana. Ta se přivazovala ke sloupům, díky kterým vytvořili systém připomínající kladku a následná manipulace s kamennými bloky směrem nahoru už byla poměrně snadná – rozhodně snadnější, než kdyby kvádry nosili sami, což se vědci po staletí domnívali.

Co dalšího byste měli o Velké pyramidě vědět?

Velká pyramida je postavena z přibližně 2 300 000 kamenných bloků. To je tak obrovské číslo, že si to možná nedovedete ani představit. A skutečně – pomocí tolika kvádrů by bylo možné postavit zeď vysokou 50 cm kolem celé planety. Její plocha je tak obrovská, že by mohla pokrýt deset fotbalových hřišť. Starověcí Egypťané měli pro pyramidu vlastní název – říkali jí Achtej Chufu (v překladu Chufu na obzoru). To dokazují v roce 2013 nalezené zápisky, kde se tento název opakuje velmi často. 

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026