Tomuto slovu rozumí jen 1 % Čechů. Přitom ho všichni denně používají v běžné mluvě
Čeština se mění každou dekádou. Staří už nerozumějí mladým a mladí dnes čím dál častěji užívají v běžné mluvě angličtinu. Občas se nám ale stane i to, že v dialogu s jiným člověkem použijeme slovo, kterému nerozumíme ani my sami. Chceme snad díky tomu vypadat chytřejší?
Než v komunikaci použijeme cizí slovo, které sami dobře neznáme, měli bychom si jeho význam ověřit ve slovníku. Můžeme pak díky tomu vypadat mezi ostatními hloupě. Pomoci nám mohou nejen výkladové slovníky, ale také obyčejný Google vyhledávač na internetu. Proč tedy používáme v řeči slova, kterým nerozumíme? A o jaká slova se vůbec jedná? Mohou za to většinou stará úsloví, archaismy nebo rčení, které jsme třeba někdy od někoho slyšeli a zapamatovali si je. Od té doby je pak používáme, abychom vypadali vzdělanější. Může to být ale zkrátka i z důvodu, že se nám to konkrétní slovo prostě a jednoduše líbí.
Špatně zvolená slova mohou zpochybnit naši důvěryhodnost
Představte si situaci, kdy se ocitnete na pohovoru k novému zaměstnání. Potenciálního zaměstnavatele nezaujme na první pohled jen váš vzhled, ale také styl komunikace. Způsob, kterým se vyjadřujeme, je mnohdy důležitější než to, co říkáme. Ovšem pokud začnete při pohovoru používat slova, která sice používáte v běžné mluvě, ale rozhodně jim nerozumíte, může se tím silně zpochybnit vaše důvěryhodnost. A jaké slovo používáme v běžné mluvě, ale rozumí mu jen 1 % lidí? Je to: „zevrubný“. Podle Slovníku spisovného jazyka českého má slovo „zevrubný“ hned několik významů:
- jdoucí do podrobností
- důkladný
- úplný, naprostý
Může to také znamenat, že probíráme nebo vyprávíme něco tzv. ze široka (zevrubně). Tak co, používáte toto slovo správně? Tím pádem gratulujeme. Patříte do pouhého 1 % lidí, kteří tomuto slovu dokonale rozumí.
Chceme se pochlubit ve společnosti, ale můžeme se naopak ztrapnit
Důvod, proč v běžné mluvě používáme slova, kterým nerozumíme je tedy hlavně ten, že se chceme ve společnosti něčím odlišit, pochlubit se, jenže máme to opravdu zapotřebí? Použitím nesprávného slova se totiž můžeme pořádně ztrapnit. Co kdyby se nás někdo z přítomných zeptal, co vlastně znamená slovo „sofistikovaný“, které jste použil a vy nebudete vědět, jak na to odpovědět? Přitom většina českých slov má krásná synonyma, která běžné v řeči používat můžete. Netrapte se zbytečnými jazykolamy a cizími výrazy. V komunikaci buďte raději přirozený. Nebudete zbytečně nervózní. A co že to tedy slovo „sofistikovaný“ znamená? Dokázali byste to shrnout jednou větou? Význam slova je daný jako promyšlený, propracovaný, využívající složitých metod.
Vyzkoušíme si vás i dalších používaných slov, kterým možná nerozumíte:
- marginální : znamená mezní nebo okrajový
- latentní : znamená skrytý nebo bezpříznakový
- implementace : znamená uskutečnění
- implicitní : znamená zahrnutý nebo obsažený
- dogma : znamená článek víry v katolické církvi závazný pro všechny věřící
- denotace : znamená vztah k tomu, co něco označuje
- apriori : znamená výraz předem
- profylaxe : znamená ochranu před určitou nemocí
- konvence : znamená dohodu
- vágní: znamená nejasný
Tak co, věděli byste význam alespoň jednoho cizího slova z našeho seznamu?

Češi ztrácí slovní zásobu
„Pokud budeš víc číst, budeš lépe mluvit a najdeš si lepší práci“, říkaly nám už naše babičky. Je pravdou, že Češi slovní zásobu ztrácí a mnohým trvá celou věčnost, než se vůbec „vymáčknou“. Paradoxně přitom knihy patří k nejčastějším dárkům o Vánocích a téměř 45 % lidí považuje čtení knih za prospěšné vyvážení času stráveného u počítače. I tak máme mnohokrát problém mluvit rychle, bez přemýšlení a bez zakoktání. Právě v tomto případě navíc užíváme v mluvě slova, kterým nerozumíme.