Tajemná kostnice v Sedlci: Místo, kde lidské kosti tvoří lustr a tisíce návštěvníků přemýšlí o smrti

Jen kousek od historické Kutné Hory, v městské části Sedlec, se nachází jedna z nejpodivuhodnějších památek České republiky – kostnice pod kostelem Všech svatých. Tento fascinující prostor je vyzdoben kostmi více než 40 000 lidí a svou atmosférou láká návštěvníky z celého světa.

Historie kostnice – stříbro, mor a Santiniho odkaz

Historie sedlecké kostnice sahá až do 12. století, kdy zde byl založen cisterciácký klášter, první svého druhu na českém území. Klášteru se dařilo především díky objevu stříbra, které z Kutné Hory učinilo v 13. a 14. století jedno z nejbohatších měst Evropy. S bohatstvím však přicházela i smrt. V té době zasáhl oblast hladomor, epidemie moru a následně i husitské války, což vedlo k masivnímu nárůstu zemřelých, kteří byli pohřbíváni právě na sedleckém hřbitově. Tento hřbitov měl rozlohu 3,5 hektaru a postupně se stal posledním odpočinkem tisíců lidí.

Významnou roli ve vzniku kostnice sehrála legenda o opatovi Heidenreichovi, který údajně přivezl z Jeruzaléma hrst hlíny z posvátného místa, což dodalo hřbitovu v Sedlci náboženskou prestiž a přitahovalo věřící nejen z Čech, ale i z okolních zemí.

Kvůli velkému počtu mrtvých bylo nutné část hrobů exhumovat a ostatky uložit do podzemní kaple kostnice, která vznikla jako součást kostela Všech svatých v 14. století. Během 15. století a později pak byla postupně upravována, až na počátku 18. století prošla významnými změnami pod vedením slavného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela, který jí vtiskl barokní podobu a myšlenku memento mori – pamatuj na smrt.

Výzdoba z lidských kostí – memento mori

Santiniho původní výzdoba měla náboženský a estetický účel, připomínala smrt jako součást božského plánu a vedla k zamyšlení nad konečností lidského života a nadějí na zmrtvýchvstání. Smrt zde byla zobrazená nikoli jako děsivá síla, ale jako přirozený přechod k věčnému životu. Barokní výzdoba Santiniho se omezovala hlavně na lebky a dlouhé kosti, což vytvářelo silný dojem duchovní čistoty.

Avšak na počátku 19. století se do výzdoby pustil umělec František Rint, který za podpory rodiny Schwarzenbergů proměnil interiér kostnice v ještě bizarnější místo. Rint z kostí vytvořil lustr, kříže, svícny a dokonce i erb rodu Schwarzenbergů. Jeho největším mistrovským dílem je lustr visící uprostřed kaple, který je složený ze všech druhů lidských kostí. Rintův styl, ovlivněný romantismem, do výzdoby vnesl hluboký kontrast mezi duchovní zbožnost a hrůznost smrti. Tato proměna přeměnila kostnici v místo, kde smrt triumfuje nad životem, a zároveň zanechává návštěvníkům silný estetický dojem.

Sedlecká kostnice dnes

Kostnice dnes není jen památkou na morové epidemie a války, ale i uměleckým dílem, které láká návštěvníky z celého světa. Fascinující kombinace historie, architektury a lidských ostatků zde vytváří jedinečný prostor, kde se setkává minulost s přítomností. Podle odhadů bylo k výzdobě kostnice použito ostatků asi 40 000 lidí. Tento fascinující prostor dnes slouží nejen jako memento mori, ale i jako výrazná připomínka toho, že smrt nečiní mezi lidmi žádné rozdíly – bohatí i chudí, mladí i staří zde spočívají vedle sebe, čekajíce na den zmrtvýchvstání.

Návštěvníci mohou obdivovat detaily kostní výzdoby, od Schwarzenberského erbu, přes pyramidy z kostí až po unikátní lustr, který se stal symbolem celého místa. Kostnice je nejen místem posledního odpočinku tisíců lidí, ale také inspirací pro umělce, filozofy a milovníky historie, kteří se zde setkávají tváří v tvář konečnosti života a jeho křehkosti.

Dnes probíhá rozsáhlá rekonstrukce kostnice, která má být dokončena v roce 2030. Náklady na opravu této památky dosáhly již 90 milionů korun a jejich cílem je nejen oprava poškozené struktury, ale i zachování tohoto evropského unikátu pro budoucí generace.

Sedlecká kostnice je fascinujícím spojením historie, náboženství a umění. Její výzdoba z lidských kostí přitahuje tisíce turistů ročně a připomíná nám pomíjivost lidského života. Zároveň však vyzývá k zamyšlení nad věčností a nadějí na zmrtvýchvstání. Návštěva tohoto unikátního místa je nejen estetickým zážitkem, ale také hlubokou připomínkou křesťanského mementa mori: „Pamatuj na smrt, abys mohl žít věčně.“

Zdroj: sedlec.info, kudyznudy.cz, strednicechy.cz