Ruské Ropuchy u Oděsy. Toto je jádro ruské vyloďovací flotily

Ruská flotila, ohrožená nedávným ostřelováním nejnovější korvety raketami Grad, opět míří k Oděse. Skládá se z pěti Ropuch, vyloďovacích lodí polské výroby a devíti doprovodných plavidel. Mezi nimi je i raketový křižník Moskva, jak píše server Maritime.

Námořní výsadek ruské flotily v oděské oblasti je scénář, který se zvažuje od začátku války na Ukrajině. Pilířem vyloďovacích sil Černomořské flotily jsou spolu s loděmi jiných typů i Ropuchy. Jedná se o velké vyloďovací lodě postavené v Polsku. Pět z nich bylo ve skupině, kterou Rusové nasměrovali na Oděsu.

Ropuchy neboli lodě projektu 775 jsou 112 metrů dlouhé a s nákladem mají výtlak 4400 tun. Jejich úkolem je provést vylodění na nepřipraveném pobřeží. V praxi to znamená, že loď narazí přídí do pobřeží takovým způsobem, aby vozidla přepravovaná uvnitř mohla sjet po speciální rampě přímo do mělké pobřežní vody nebo na samotné pobřeží.

Za tímto účelem mají Ropuchy speciální zesílení dna a trupu v oblasti přídě a také širokou otevírací rampu, která umožňuje vyloďování.

Výzbroj

Lodě mají také výzbroj, která umožňuje přímou podporu vyloďovacích sil. Patří k nim děla ráže 57 mm nebo 76 mm (výzbroj se liší v závislosti na verzi lodi) a také volitelná odpalovací zařízení Grad, která umožňují ostřelovat pobřeží 160 neřízenými raketami. K vlastní obraně slouží dva dělostřelecké komplety CIWS (Close-In Weapon System) v podobě 30mm kanónů AK-630 a dvě čtveřice protiletadlových raketometů 9K34 Strela-3.

Přepravovaný náklad

Lodě projektu 775 mohou přepravovat výsadková plavidla a různé náklady o hmotnosti 450-500 tun. V praxi se obvykle jedná o různé kombinace vozidel a jednotek, jako např.:

• 10 tanků a 340 vojáků námořní pěchoty;
• 12 transportérů rodiny BTR a 340 vojáků;
• 3 tanky, 3 samohybné minomety 2S9 Nona, 5 transportérů MT-LB, 4 nákladní automobily a 313 vojáků

Ropuchy z polské loděnice

Lodě projektu 775 se stavěly v Polsku v Severní loděnici v Gdaňsku od roku 1974 do konce 80. let pro SSSR. Poslední jednotky převzalo Rusko v roce 1992 po rozpadu Sovětského svazu. Celkem bylo postaveno 28 lodí tohoto typu, z nichž některé byly po mnoha letech služby sešrotovány.

Plovoucí muzeum – raketový křižník Moskva

Případný námořní výsadek na ukrajinském pobřeží, pokud k němu vůbec dojde, bude pravděpodobně podpořen zbývajícími loděmi ruské Černomořské flotily. Jedná se o plavidla různých tříd s různou úrovní modernosti a bojové hodnoty.

Největší a zároveň vlajkovou lodí Černomořské flotily je raketový křižník Moskva. Jedná se o loď projektu 1164 typu Atlant. Ačkoli jeho technické parametry mohou vzbuzovat respekt, v praxi se jedná o zcela zastaralé plavidlo s malou bojovou hodnotou.

Silná výzbroj, ale staré senzory

Hlavní výzbroj lodi Moskva tvoří osm odpalovacích zařízení pro střely P-500 Bazalt, umístěných ve velmi výrazných odpalovacích zařízeních v příďové části podél boků lodi. Konstruktéři zamýšleli tuto zbraň použít k ničení amerických letadlových lodí.

Střely P-500 Bazalt mají dolet přes 500 km, rychlost Mach 3 a výkonnou bojovou hlavici o hmotnosti 1000 kg. Teoreticky jsou stále nebezpečnou zbraní, ale Achillovou patou křižníku je jeho zcela zastaralé navigační a radarové vybavení. Soudě podle seznamu provedených oprav a průběhu servisu představuje technickou úroveň počátku 80. let.

Velký arzenál, malé možnosti

Podobná je i otázka protiletadlového potenciálu lodi. Teoreticky se Moskva může bránit výkonným kompletem – na palubě má 64 protiletadlových raket s vertikálním startem systému Fort S-300, 36 raket systému OSA-M a 6 kompletů CIWS v podobě kanónů AK-630 ráže 30 mm. V praxi je využitelnost tohoto arzenálu omezená kvůli zastaralému a neefektivnímu systému řízení boje.

Velká 186 metrů dlouhá loď s obdivuhodnou siluetou a výtlakem 1 500 tun, kterou obsluhuje 500členná posádka, tak působí spíše jako pohyblivý námořní cíl než jako skutečný pilíř jedné z flotil Ruské federace.

Síla Černomořské flotily – fregaty projektu 11356R/M

Mnohem větší potenciál představují další velké lodě Černomořské flotily raketové fregaty projektu 11356R/M neboli typu Admirál Grigorovič (nazývané také typ Krivak IV). Jedná se o moderní lodě postavené v posledním desetiletí. Jejich pohon v podobě plynových turbín zajišťoval ještě před válkou v Donbasu ukrajinský závod Zoria-Mashprojekt.

Fregaty měří na délku 124 metrů, mají výtlak 4 000 tun a jsou vybaveny 8 vertikálními odpalovacími zařízeními pro rakety Kalibr, Oniks nebo Zircon. Pilířem protivzdušné obrany jsou dvě 12modulová odpalovací zařízení raket 3S90M, výzbroj doplňuje dělostřelecká výzbroj, komplety CIWS a odpalovací zařízení protiletadlových raket krátkého dosahu. Údaje o cílech a hrozbách poskytuje soubor moderních senzorů a Černomořská flotila má k dispozici 3 lodě tohoto typu.

Ty jsou doplněny staršími fregatami, 9 korvetami různé technické úrovně a menšími raketovými plavidly.

Zdroj: maritime-executive.com