Předpovědi synoptiků se potvrdily. Nepochybují o tom, jaká bude zima

Polovina podzimu je za námi, a tak se rojí otázky týkající se toho, jak bude vypadat letošní zima. Experti už mají jasno. Z jejich prognózy ale řada lidí nadšená vůbec nebude.

Původní odhady meteorologů, které se týkaly letošní zimy, byly velmi optimistické. Experti ještě v létě tvrdili, že budou měsíce prosinec, leden a únor velmi kruté, budou panovat extrémní mrazy a takřka celou Evropu zasype sníh. Není proto divu, že se mnozí začali těšit na sněhem zaváté Vánoce, kterých jsme se už pěknou řádku let nedočkali.

Po nějaké době ovšem meteorologové vydali další předpověď a společně s ní se představy o krásné bílé zimě zcela rozplynuly.

Nejdříve zima, pak teplo

Meteorologové předpovídali, že bude chladný hlavně listopad. Mluvili o hustých mlhách, nízkých teplotách a deštích, přičemž se jejich predikce vyplnily takřka na sto procent. V listopadu pak podle nich měl dorazit i sníh, který se skutečně na našem území objeví už za pár dní.

Chladné počasí vydrží ještě do začátku prosince, kdy se počítá s četnými sněhovými srážkami a teplotami dosahujícími maximálně k 5 °C. Pak ale začne do České republiky od západu proudit teplý mořský vzduch, který s sebou logicky přinese oteplení. Na Vánoce tak nebudete ani potřebovat zimní péřovou bundu. Bohatě vám postačí lehčí kabát anebo i svetr. Zároveň se ale budete muset při pobytu venku vybavit deštníkem či pláštěnkou. Vánoce totiž budou ve znamení deště.

Výjimkou je akorát sever Česka, kde by se sněžení pravděpodobně mohlo objevit. Pravděpodobnost sněhových přeháněk na Štědrý den je na Liberecku u 60 procent.

A příjemné teploty budou převažovat i následně během vánočních svátků. To by podle některých odborníků dokonce mohly padat teplotní rekordy. Vůbec nejtepleji má být 31. prosince, kdy se teploty dle prvotních předpovědí mohou vyšplhat i nad hranici 10 °C.

Ani lyžaři nebudou mít radost

I když jsme si už tak nějak zvykli na to, že máme každoročně Vánoce spíše na blátě, v horských oblastech byla situace vždy přece jen o poznání lepší. Tam se totiž sněhová pokrývka zvládla udržet i několik dní. Letos bude vše ale s největší pravděpodobností jinak.

I na horách budou totiž panovat převážně teploty nad nulou. Hrozí také četné dešťové srážky. Naděje ale umírá poslední a zatím není nic zcela ztraceno. Vše totiž závisí na tom, jak se budou nad Českem pohybovat chladné vzduchové hmoty, které se objeví nad Sibiří a na severu Skandinávského poloostrova, a teplé vzduchové hmoty, jež se k nám budou pohybovat od Atlantského oceánu.

Když se pak hmoty střetnou, může docházet k velkým změnám v počasí. Jak přesně se ale bude vzduch v dané období pohybovat, není možné v současnou chvíli přesně určit.

Pořádný sníh až v lednu

Začátek ledna bude stále teplotně nadprůměrný a bude připomínat spíše začátek jara než počátek zimy.

Kdo si bude chtít postavit sněhuláka, užít si koulovanou anebo se svézt na saních, dočká se. Ale bude si muset počkat až na konec ledna. Právě tehdy totiž propukne ta pravá zima, teploty rapidně klesnou a dešťové srážky vystřídají ty sněhové.

Pořádné mrazy pak budou přetrvávat i během února, který už několik let v řadě patří k nejchladnějším měsícům v roce. I vůbec nejnižší naměřená teplota na území České republiky, která činila -42,2 °C, byla naměřena právě v únoru. Konkrétně 11. února 1929. Měření bylo provedeno v Litvínovicích u Českých Budějovic.

Tehdejší zima byla označována za zimu století. Umrzlo mnoho lidí, zvěře i ptactva. Počasí ovlivňovalo veškerou dopravu. Dokonce i tu vlakovou. Vlaky totiž přimrzly k dráhám a některé kolejnice v důsledku extrémního počasí popraskaly. V Praze zamrzla Vltava do hloubky jednoho metru.