Pražský hrad: Největší starobylý hrad světa, který skrývá fascinující historii a architektonické poklady

Pražský hrad se již po staletí tyčí nad řekou Vltavou jako monumentální svědek české historie. Tento majestátní hrad, zapsaný v Guinnessově knize rekordů jako největší starobylý hradní komplex světa, se pyšní plochou o rozloze 70 000 m². Svým historickým významem představuje nejen symbol města Prahy, ale také české státnosti, kultury a náboženství. 

Historie Pražského hradu sahá až do 9. století. V této době bylo na jeho místě založeno přemyslovské hradiště. Toto raně středověké opevnění bylo sídlem českých knížat a králů a od roku 1918 prezidentů. Původní jednoduché opevnění se vlivem času proměnilo na rozsáhlý komplex zahrnující různé architektonické styly.

První vladař spojovaný s prapůvodem Pražského hradu je dle historiků kníže Bořivoj I. Ten na jeho místě nechal na konci 9. století postavit Kostel Panny Marie. Během vlády jeho potomků se hrad neustále rozšiřoval a modernizoval. Za vlády knížete Václava (později svatořečeného jako sv. Václav) byla vystavěna rotunda sv. Víta, čímž byly položeny základy pro jednu z nejdůležitějších staveb v české historii – Katedrálu sv. Víta.

Zlatý věk

Za jedno z nejdůležitějších období v historii hradu lze považovat vládu Karla IV. Zasloužil se o přestavbu a přeměnu hradu na reprezentativní sídlo. V roce 1344 zahájil stavbu gotické katedrály, která se stala nejen duchovním centrem království, ale také místem korunovací českých králů i jejich pohřebištěm.

Výstavbou byl pověřen stavitel Matyáš z Arrasu. Později na něj navázal Petr Parléř. Mezi nejvýznamnější prostory, o které se zasloužili patří mimo jiné Svatováclavská kaple. Byla postavena nad hrobem sv. Václava. Je bohatě zdobená freskami a drahými kameny a dodnes slouží jako místo, kde jsou uloženy české korunovační klenoty.

Kronika architektonických skvostů

Pražský hrad se proměňoval v průběhu staletí. Nebyl pouze sídlem panovníků a duchovním centrem. Stal se atlasem architektonických směrů a jednotlivých historických epoch. Mezi nejstarší by se dal zařadit románský klášter a bazilika sv. Jiří z 10. století.

Významné stopy zanechalo období gotiky. Kromě zmíněné Katedrály sv. Víta došlo k výstavbě nových hradních paláců. Za vlády Rudolfa II. se stal hrad centrem evropské vědy, umění a alchymie. Na jeho dvoře působili vědci jako Tycho Brahe anebo Johannes Kepler.

Baroko přineslo další rozšíření hradu. Mezi nejzásadnější stavby by patřil Španělský sál. Ten je dodnes využíván pro slavnostní příležitosti. Mezi dalšími milníky nelze opomenout např. Královskou zahradu. Původně renesanční (např. giardinetto u Královského letohrádku) se proměňovala v čase. Ornamentální květinové záhony připomenou baroko, přičemž její současná podoba navazuje na přírodní úpravu (tj. anglickou) z poloviny 19. století.

Světový unikát

Pražský hrad je sídlem prezidenta republiky, symbolem národní identity a zásadní turistickou atrakcí, kterou ročně navštíví přes 2 miliony lidí. Probíhají zde významné státní ceremonie, včetně prezidentských inaugurací a diplomatických setkání.

Součástí areálu je také řada muzeí a galerií, včetně Starého královského paláce, v němž se nachází největší slavnostní prostor středověké části hradu Vladislavský sál. V minulosti sloužil jako místo korunovací a rytířských turnajů. Kromě samotných budov sem spadají i rozsáhlé nádvoří, zahrady a hradby.

Pražský hrad jako největší starobylý komplex ve světě nemá konkurenci, a to zejména pokud jde o rozlohu. Svou komplexností překonává velký počet jiných evropských hradů, které často tvoří jen jedna či dvě centrální stavby obklopené hradbami.

Nejedná se proto pouze o historickou památku, ale živý organismus, který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje současnosti. Je to místo, které spojuje minulost s přítomností, a jehož atmosféra dodává Praze nezaměnitelný charakter.

Zdroj: cs.wikipedia.org, hrad.cz