Praha přemýšlí nad největším stadionem světa s kapacitou přes 250 tisíc. Známe podrobnosti

V Praze se zvažuje plán na znovuoživení jednoho z největších stadionů na světě, který by mohl opět přivítat statisíce návštěvníků. Tento ikonický sportovní areál, památník historie a symbol minulých dekád, by mohl dostat zcela novou podobu a funkci.

Vedení Prahy diskutuje možnosti renovace a hledá cesty, jak využít obrovský prostor ke sportu, kultuře i vzdělávání. Co přinese budoucnost tomuto českému kolosu, který byl svědkem nezapomenutelných událostí i pohnutých historických okamžiků?

Historické kořeny projektu

Myšlenka na vybudování monumentálního stadionu v Praze vznikla již před téměř sto lety, kdy zdejší sokolské hnutí hledalo prostor pro pořádání velkých tělovýchovných akcí. Tehdy se začala rodit vize stadionu, který by svou velikostí konkuroval světovým arénám. Od té doby se tento pražský sportovní komplex stal místem velkých setkání, slavností i mnoha kulturních akcí, které dodnes rezonují v paměti mnohých Čechů.

Stadion byl zpočátku vybudován jako cvičiště pro sokolské slety, které přitahovaly tisíce cvičenců a diváků z celého Československa i zahraničí. S postupem času se stal nejen místem sportu, ale také národní hrdosti. Stadion se postupně rozrůstal, procházel rekonstrukcemi a přestavbami, až dosáhl kapacity, která překonala všechny ostatní stadionové komplexy na světě. S kapacitou až 250 tisíc diváků byl právem považován za jeden z největších stadionů vůbec.

Místo s největší kapacitou na světě

Teprve nyní můžeme odhalit, že se jedná o legendární Velký strahovský stadion v Praze, který patří k největším stadionům světa. Tento monument má kapacitu přes 250 tisíc diváků, přičemž 56 tisíc míst je k sezení. Stadion byl vybudován na pražském Strahově a stal se symbolem českého tělovýchovného hnutí i pozdějších spartakiád pod taktovkou komunistického režimu. Od sokolských sletů v období první republiky, přes spartakiády až po masové koncerty – Strahov byl svědkem mnoha historických momentů, které se zapsaly do dějin české kultury.

Jedinečnost tohoto stadionu nespočívá jen v jeho kapacitě, ale také v jeho architektonickém řešení. Na stavbě se podíleli významní architekti té doby, kteří navrhli tribuny tak, aby stadion umožňoval masová cvičení s maximální efektivitou a zároveň poskytoval skvělý výhled na celou plochu. Stadion byl několikrát přestavěn a jeho konečná podoba, kterou známe dnes, vznikla až v druhé polovině 20. století. V roce 2003 byl dokonce zapsán na seznam kulturních památek České republiky, což ještě více zvýrazňuje jeho význam.

Významné akce a kulturní paměť národa

Velký strahovský stadion se stal dějištěm mnoha nezapomenutelných akcí. V období první republiky zde probíhaly všesokolské slety, které byly oslavou sokolského hnutí a československé tělovýchovy. V roce 1932 se na nedokončeném stadionu konal IX. všesokolský slet, který přitáhl obrovský zájem a symbolizoval jednotu československého národa. Po druhé světové válce převzal stadion nový význam, když se stal dějištěm spartakiád – velkolepých cvičení, která organizoval komunistický režim jako ukázku síly a jednoty socialistického lidu. Tisíce cvičenců vytvářely na ploše stadionu obrazce, které byly viditelné dokonce i z letadla. Tyto masové akce se konaly v pravidelných intervalech až do roku 1985, kdy proběhla poslední spartakiáda.

Po sametové revoluci v roce 1989 nastala nová éra, kdy stadion přestal být využíván pro masová cvičení. Přišlo období chátrání, ale stadion si stále udržel své místo v kulturním povědomí. Na začátku 90. let se Strahov stal dějištěm velkých koncertů, na kterých vystupovaly světové hudební hvězdy jako Rolling Stones, Pink Floyd nebo U2. Koncert Rolling Stones v roce 1990, který přilákal přes 100 tisíc fanoušků, se stal legendou a zapsal Strahov do paměti nejen českých, ale i zahraničních fanoušků.

Budoucnost Strahova

Vedení Prahy v současné době řeší budoucnost Strahovského stadionu. Kvůli jeho havarijnímu stavu je zapotřebí rozsáhlá rekonstrukce, jejíž náklady by se mohly vyšplhat na několik miliard korun. Přesto existuje silný zájem o zachování stadionu a jeho další využití. Podle plánů by stadion mohl být částečně otevřen veřejnosti, přičemž by sloužil nejen jako sportovní areál, ale také jako prostor pro kulturní a vzdělávací akce.

Magistrát Prahy již spolupracuje s Českým vysokým učením technickým (ČVUT), které zde plánuje vytvořit technologické centrum a inkubátor pro startupy. Tento projekt by mohl Strahovu dodat nový rozměr a přitáhnout mladé talenty, kteří by zde mohli rozvíjet své inovativní nápady. Kromě toho se uvažuje i o vytvoření muzea nebo paměťového centra, které by připomínalo historické události spojené s tímto stadionem.

Sparta a nový fotbalový stadion

Mezi vážné zájemce o využití Strahovského stadionu patří fotbalový klub AC Sparta Praha, který již v areálu Strahova provozuje své tréninkové centrum. Sparta by ráda přispěla k obnově stadionu a zvažuje vybudování nového fotbalového stadionu na přilehlém stadionu Evžena Rošického. Tento stadion by mohl sloužit jak pro zápasy Sparty, tak pro českou reprezentaci. S kapacitou přes 30 tisíc míst by se nový stadion stal nejmodernějším fotbalovým zázemím v republice a mohl by se ucházet o pořádání mezinárodních turnajů.

V rámci projektu by také mohlo dojít k propojení sportovního areálu s technologickým centrem, což by vytvořilo unikátní prostředí, kde by se potkávaly sport, inovace a kultura. Tento projekt má však před sebou ještě dlouhou cestu, neboť je zapotřebí získat financování a vyřešit řadu právních a technických otázek.