Meteorologové nevěří vlastním očím: Tolik sněhu by mohlo napadnout v prosinci

Ranní mrazíky štípou do tváří a dech se sráží v bílých obláčcích. Listopad letos ukazuje svou mrazivou tvář dříve než obvykle a s ním přichází otázka, která hřeje u srdce každého milovníka zimních sportů: Kolik sněhu nás čeká v prosinci?

Předpovědi meteorologů naznačují něco, co mnohým vyrazilo dech. Množství sněhu, které by mohlo v prosinci pokrýt naši krajinu, je natolik neobvyklé, že i odborníci nevěří svým očím.

Listopad se v Česku prozatím nese ve znamení proměnlivého počasí. Teploty kolísají, střídají se slunečné dny s oblačností a deštěm. V horských oblastech se již objevily první sněhové přeháňky, ale trvalejší sněhová pokrývka se zatím neudržela. Teploty se v nížinách pohybují v rozmezí 0-10 °C, v horských oblastech jsou samozřejmě nižší. Srážkově je listopad zatím průměrný, místy i lehce podprůměrný.

Prosinec bude velmi neobvyklý

Podle dat z různých meteorologických modelů a předpovědí se zdá, že letošní prosinec by mohl být ve sněhových srážkách poměrně rozpačitý. Ačkoliv některé modely naznačují možnost sněžení v polovině listopadu, zejména ve vyšších polohách, prosinec by mohl být spíše na sněhové srážky chudší, než je obvyklé.

Zatímco v Alpách se očekává vydatnější sněžení, v České republice by se sněhová pokrývka mohla objevit spíše sporadicky. Dlouhodobé předpovědi naznačují teplotně nadprůměrnou zimu s velkými výkyvy, což znamená střídání chladnějších období s oblevami. Tento trend by mohl pokračovat i v prosinci, kdy se sice očekávají mrazivé teploty, ale srážky by mohly být spíše dešťové, případně smíšené. Na horách by se sice sníh udržet mohl, ale v nižších polohách se na pořádnou sněhovou nadílku zřejmě ještě čekat bude.

Pořádný sníh přijde až v únoru

Leden se podle modelů jeví jako měsíc s podprůměrným množstvím sněhových srážek, dokonce ještě chudší než prosinec. Zdá se tedy, že milovníci zimních radovánek si budou muset na pořádnou sněhovou pokrývku ještě počkat. Některé modely sice naznačují možnost sněžení v západní a střední Evropě, ale pro Českou republiku se zatím žádná výraznější sněhová nadílka nepředpokládá.

Únor by mohl přinést alespoň částečnou úlevu. Předpovědi naznačují, že by se v tomto měsíci mohlo sněžení objevit častěji, a to i v nižších polohách. I tak se ale očekává, že celkové množství sněhových srážek bude podprůměrné. Pro některé oblasti střední Evropy, včetně České republiky, se však počítá s nárůstem sněhové pokrývky oproti lednu. Zda se ale dočkáme „ladovské zimy“ s bohatou sněhovou pokrývkou, je zatím otázkou.

Sněžení se neobjeví jen tak

Základem pro sněžení je samozřejmě teplota vzduchu pod bodem mrazu. To ale samo o sobě nestačí. Potřebujeme také vlhkost. Vzduch, i když studený, může být suchý a pak sněžit nemůže. Vznik sněhu je podmíněn přítomností drobných ledových krystalků v atmosféře, které slouží jako kondenzační jádra. Na těchto jádrech se sráží vodní pára obsažená ve vzduchu. Pokud je teplota dostatečně nízká, vodní pára desublimuje, tedy přechází z plynného skupenství rovnou do pevného, a vytváří se ledové krystalky. Tyto krystalky se pak srážejí a spojují, čímž vznikají sněhové vločky.

Důležitou roli hraje atmosférický tlak a proudění vzduchu. Vysoký tlak vzduchu obvykle znamená jasné a suché počasí, zatímco nízký tlak vzduchu je spojován s oblačností a srážkami. Pohyb vzduchových hmot, tedy vítr, ovlivňuje transport vlhkosti a tepla. Studený vzduch z polárních oblastí se může přesunout do nižších zeměpisných šířek, kde se střetne s teplejším a vlhčím vzduchem. Tento střet vzduchových hmot může vést ke vzniku frontálních systémů, které jsou často doprovázeny srážkami, ať už deštěm nebo sněhem.

Dalším faktorem ovlivňujícím sněžení je nadmořská výška. S rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu. To znamená, že i když v nížinách prší, ve vyšších polohách může sněžit. Horské oblasti tak obvykle zaznamenávají první sněhovou nadílku dříve než nížiny.