Možná si už brzy budeme moci nechat vymazat špatné vzpomínky

Všechna paměťová zařízení, od mozku až po paměť RAM v počítači, ukládají informace změnou svých fyzikálních vlastností. Před více než 130 lety objevil průkopník neurovědy Santiago Ramón y Cajal, že mozek ukládá informace změnou spojení mezi neurony, píše se na webu TheConversation.

Od té doby se neurovědci snaží pochopit fyzické změny spojené s tvorbou paměti. Spojení mezi neurony jsou ale velmi malé a těsné. Jsou zhruba 10 miliardkrát menší než nejmenší objekt, který dokáže zobrazit standardní klinická magnetická rezonance. Vědci už ale vyvinuli novou zobrazovací techniku, která umožňuje zmapovat spojení neuronů přímo během tvorby paměti. Zjistili, že zatímco některé oblasti mozku vytvářejí více nových spojení, jiné je naopak ztrácejí.

Aby mohli studovat, jak se mozek fyzicky mění při vytváření nové paměti, vytvořili 3D mapy spojení (synapsí) před novým zážitkem a po vytvoření vzpomínek. Pro testování použili akvarijní rybičky Zebřičky, známé jako Danio pruhované. Pro výzkum mozku jsou dostatečně velké a dostatečně průhledné, aby poskytly okno do živého mozku.

Vědci vystavili rybu dvěma různým typům podnětů. Neutrálnímu, který nevyvolává žádnou reakci, a nepříjemnému, kterému se zvíře snaží vyhnout. Nepříjemným podnětem bylo zahřátí hlavy infračerveným laserem. Ryba mrskala ocasem a chtěla utéct. Jako neutrální podnět bylo zvoleno rozsvícení obyčejného světla, na které před nepříjemným zážitkem s laserem ryba nereagovala. Po pokusu s laserem ale ryba reagovala i na obyčejné rozsvícení světla podrážděně, což znamenalo, že si na nepříjemné laserové světlo vzpomíná.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Výsledkem pozorování bylo, že nenastávají změny v síle existujících spojení mezi neurony, ale ve tvorbě nových spojení a ke ztrátě již existujících vazeb. Jednoduše řečeno, špatné vzpomínky daly vzniknout novým spojením, které potom fungovaly i ve chvílích, kdy ryba nebyla vystavena nepříjemným zážitkům.

Asociativní vzpomínky jsou tedy mnohem silnější než jiné typy vzpomínek. Pokud tedy zažíváme i příjemné okamžiky v době, kdy jsme vystaveni traumatu, nepřikládáme jim stejný význam a více si pamatujeme vše, co nás traumatizuje. Častým projevem u válečných veteránů jsou například nepřiměřené reakce na záblesky světel, které si tito lidé často spojují s válkou.

V současné době se zatím léčba posttraumatických stresových poruch řeší expoziční terapií. Ta spočívá v opakovaném vystavování pacienta neškodným, ale spouštěcím podnětům s cílem potlačit vzpomínky na traumatickou událost. Nepřímo se tak přetvářejí mozková spojení vzniklá během nepříjemných zážitků. Výsledky ale mnohdy nejsou trvalé, což dokazuje, že stará spojení nebyla dokonale přerušena.

Teorie, že tvorba a ztráta synapsí skutečně řídí tvorbu paměti je zatím ve stádiu ověřování. Vědci už dokonce vyrobili technologii, která dokáže rychle a přesně odstranit některá spojení, aniž by poškodila neurony. Další pokusy na rybách a laboratorních myších mají výše uvedenou teorii potvrdit.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Pokud výsledek výzkumu potvrdí předpoklady, bude možné i u lidí fyzicky vymazat asociativní vzpomínky, které jsou základem devastujících stavů, jako je posttraumatická stresová porucha nebo závislost. Cesta je ale ještě dlouhá a její součástí bude také vyřešení závažných etických překážek. Pokud se vývoj nezadrhne, je možné, že se budeme moci objednat na jednoduchý zákrok a ze sanatoria vyjdeme jako noví lidé, zbavení všeho zlého, co jsme v minulosti zažili.

Zdroj: thecoversation.com

Čtěte také

Tom Cruise se konečně vrací v dlouho očekávaném akčním sci-fi pokračování, na kterém se pracovalo 12 let

8. 5. 2026