Meteorologové varují před nebezpečným počasím: „Něco takového jsme neviděli 100 000 let, máme obavy“
Letošní březen se zapsal do historie jako nejteplejší březnový měsíc vůbec. Následujících deset měsíců pak v tomto trendu pokračovalo. Teplota se výrazně zvýšila jak na pevnině, tak v oceánech. To napovídá, že změna klimatu je stále aktuálnějším problémem.
Klimatická změna, se kdysi zdála jako vzdálený strašák, ke kterému dojde za několik let. Nyní je tento problém každodenní realitou a odborníci z celého světa jsou znepokojeni intenzitou, jakou se teploty šplhají směrem nahoru. Čím dál častěji jsme svědky extrémního počasí a to i u nás, v České republice.
Nejvyšší teploty za 100 000 let
Globální klimatická zpráva od programu Copernicus ukazuje, že rok 2023 byl nejteplejším za posledních 100 000 let. Průměrná globální teplota totiž dosáhla 14,98 stupně Celsia, což je o 1,48 stupně Celsia více, než v období průmyslové revoluce. Letošní rok je na tom ještě hůře, pravděpodobně se umístí na příčku nejteplejšího roku za posledních 100 000 let a předběhne tak rok 2023. Rok 2024 tak bude nejteplejším rokem v historii, jelikož oteplení dosahuje průměru 1,5 stupňe Celsia.
Letošní, extrémně teplý únor, ve kterém průměrná teplota dosáhla 5,7 stupně Celsia, byl vcelku bohatý na srážky. V průměru jich spadlo na území Česka o 150 procent více, než je v toto období běžné. Úplně nejteplejším měsícem v roce 2024 byl ale březen a to i v České republice, srážky byly ale standardní. V pražském Klementinu zjistili, že se jednalo o nejteplejší březen v historii měření od roku 1775. Naposledy byl nejteplejší březen v roce 2014, ten byl o 0,8 stupně Celsia chladnější.

Oteplování oceánů a jeho dopady na náš život
Jedním z nejvíce děsivých jevů je pravděpodobně oteplování oceánu. Teploty oceánu byly před rokem 1900 stabilní. Od 60. let 20. století začaly teploty stoupat. K největšímu extrému došlo v letech 2016, 2017, 2020, 2022 a také v letošním roce 2024. Tyto změny způsobují zvyšování hladiny moře, což ohrožuje záplavami zejména města na pobřeží. S teplejší vodou pak dochází k dalším negativním dopadům – riziko pro mořské živočichy, dopady na ekosystém a ohrožení některé lidské činnosti.
Podle údajů Copernicus povrchová teplota oceánu byla v březnu nejvyšší. Oceány jsou přitom zásadní pro regulaci klimatu, jelikož absorbují až 90 % přebytečného tepla vyprodukovaného emisemi oxidu uhličitého. Teplejší oceány také vedou k větší vlhkosti v atmosféře, což vede k dalším extrémním srážkám.

Jak se můžete podílet na ochraně klimatu?
Každý z nás je zodpovědný za své vlastní činy. Měli bychom se snažit, aby naše konání mělo co nejmenší dopad na naše klima. Pro zastavení oteplování naší země je totiž klíčové, že lidstvo přestane přispívat ke znečištění atmosféry.
Jak se tedy chovat zodpovědně k životnímu prostředí? Začněte doma – nezapomínejte vypínat počítač na noc, nesviťte zbytečně a vypínejte televizi, pokud ji už nesledujete. Velkým krokem ke zlepšení prostředí je omezení jízdy automobilem. I malé kroky, jako je jízda na kole, nebo MHD, namísto autem, mají pozitivní dopad. Dále je dobré přemýšlet nad tím, co a proč kupujeme. Příliš časté a početné nakupování např. oblečení není pro naši planetu vůbec dobré. Pro zodpovědnější nákupy můžete využít třeba second handy, nebo obchody, které nabízejí zboží z recyklovaných materiálů. Nákupem lokálních potravin můžete podpořit místní výrobce a zároveň udělat pozitivní krok vůči klimatu. Volba sezónních a místních potravin totiž šetří přírodní zdroje, jelikož neletí přes půl světa. Zajímavou možností je i veganství, nebo vegetariánství, to totiž snižuje uhlíkovou stopu jednotlivce. I když se to může stát složité, snížením vašeho topení o pár stupňů, naší planetě jen prospějete. Zároveň ušetříte na energiích a možná se i otužíte.