Konec papírových účtenek v Česku: Cenu si ověříte v mobilu, ale reklamace se mohou zkomplikovat

Ministerstvo průmyslu a obchodu v dubnu letošního roku informovalo o chystaných novinkách s platností od 1. ledna 2025. Ty mají reagovat na změny schváleného konsolidačního balíčku. Mezi ně patří zlepšení podnikatelského prostředí, zvýšení přehlednosti v povinnostech podnikatelů, transparentnosti a předvídatelnosti pro podnikatele v oblasti kontrol, či lepší koordinaci kontrolní činnosti kontrolních orgánů. V neposlední řadě pak rozvoj digitalizace.

První diskuse nad uzákoněním digitálních účtenek byla součástí 23 bodů podnikatelského balíčku uveřejněného MPO v květnu letošního roku. Elektronické a digitální účtenky by měly nahradit papírové. Jejich získání by bylo možné prostřednictvím aplikace anebo e-mailu za účelem zrychlení, zjednodušení a zefektivnění procesu nakupování. Mezi další představené výhody patří nepopiratelně úleva životnímu prostředí v redukci papírové zátěže na podnikatele, kdy většina účtenek končí bezprostředně po nákupu v koši, protože je zákazník nechce anebo nepotřebuje. Gestorem, tj. pověřeným za výkon tohoto procesu, by mělo být Ministerstvo financí.

Digitalizace je a bude motorem a hybatelem budoucnosti. Její základní představa je nepopiratelně vznešená. Kompletní zrušení papírových účtenek bylo vládou oficiálně „odklepnuto“ 21. srpna. Papírovou podobu elektronických účtenek by měl nahradit jednotný systém mobilních aplikací či elektronického bankovnictví. Slibuje zpřehlednění o nákupech, které by mělo být užitečné při reklamacích a vracení zboží.

Digitalizace = záchrana planety?

Podle údajů Institutu oběhového hospodářství končí až 90 % papírových účtenek v odpadcích, přičemž 1,5 miliardy účtenek není zákazníkem vůbec vyzvednuto. O to horší dopad na životní prostředí má fakt, že termopapír používaný pro tisk účtenek nelze recyklovat.

Jistou výhodou je i představa, že po dokončení nákupu nemusíte čekat na povinné tištění křehké, papírové účtenky. Ta je obvykle náchylná k oděrům barvy anebo jejímu rychlému vyblednutí při nevhodném skladování. To je často kamenem úrazu při nutnosti jejího uschování za účelem případné pozdější reklamace, která může dosáhnout až doby dvou let. Pro ideální skladování za tímto účelem je zákazníkům prodejci doporučeno ji vložit do plastové fólie v šanonu nebo deskách, kam se nedostane světlo a kde nebude docházet k neustálým oděrům. Nejeden zákazník byl neschopen uplatnit svou reklamaci, protože si účtenku uschoval přeloženou v peněžence, aby po pár měsících zjistil, že veškeré její tištěné údaje zmizely.

Vypadá to pěkně, ale…

Existují ovšem i rizika a oprávněné výhrady s tímto procesem spojené. Ne každý má totiž přístup k digitálním úložištím. Bavit bychom se mohli primárně o seniorech, kteří paradoxně účtenky často řeší, aby mohli lépe analyzovat svou ekonomickou situaci, nebo si ověřit, zda při markování zboží nedošlo k mýlce. Právě k tomuto účelu je vhodnější papírová účtenka, kterou si zákazník může ověřit bezprostředně po nákupu a nezdržovat se jejím dohledáváním v aplikaci. Zpětně je obvykle složité a zejména psychicky náročné rozporovat chyby vzniklé během namarkování. Papírová účtenka by proto měla být stále k dostání po vyžádání.

Při reklamaci může nastat stejná komplikace, protože při digitálním systému je vyžadováno, aby zákazník doložil svůj nákup elektronickou účtenkou, kterou musí dohledat buď v mobilní aplikaci, nebo v e-mailu. To může být časově náročnější než tradiční papírová účtenka, kterou si zákazník mohl ihned po nákupu fyzicky uchovat. V případě technických potíží, ztráty přístupu k aplikaci, nebo nedostupnosti e-mailu může být proces reklamace výrazně zkomplikován, což vede k delšímu vyřizování a případným nepříjemnostem pro zákazníka.

Otázky týkající se digitalizace účtenek nesou spoustu obav i z pohledu podnikatelů. Zavedení a zrušení EET přineslo spoustu výzev, nepohod a jistou finanční zátěž. Navíc odborníků IT ve státní správě je jako šafránu. Tabulkové platové ohodnocení rozhodně není výzvou proti možnostem běžných výdělků v tomto oboru. Většina IT projektů vycházejících ze státní správy je proto podhodnocených, což odpovídá jejich následné kvalitě. Jedním příkladem za všechny by mohla být dodnes nezvládnutá digitalizace stavebního řízení.

Zdroj: mpo.gov.cz