Jak vypadá výbava ruského vojáka dnes a jak bude vypadat v budoucnosti?

První součásti bojové výstroje již byly testovány v Sýrii. Má schopnost odolat zásahu kulkou z odstřelovačské pušky, zabránit výbuchu protipěchotní miny, v noci zajistit ukrytí před termovizními kamerami a ve dne umožnit nositeli plně splynout s okolním terénem. To vše je v možnostech „Ratnik-3“, nové individuální výstroje vojáka budoucnosti pro boj na bojišti, píše web Russia beyond.

Očekává se, že jednotlivé části systému výstroje začnou být v blízké budoucnosti adaptovány do ozbrojených sil. Navíc nebude zahrnovat jen speciální maskovací oděv, neprůstřelnou vestu, komunikační vybavení a zařízení pro mapování taktického prostředí, ale také inteligentní zbraně schopné uživateli indikovat, kde se nachází cíl a jak jej účinně zasáhnout.

První pohled na nové bojové vybavení

Koncern Kalašnikov předvedl ministrovi obrany Sergeji Šojgovi zbraň integrovanou s neuronovou sítí. Ta nejen střílela, ale doslova komunikovala s uživatelem a informovala ho o optimálním okamžiku pro provedení účinného výstřelu. Za to nebyla zodpovědná samotná útočná puška, ale optický a elektronický systém sledování a vyhledávání cíle, který byl začleněn do soupravy individuální ochrany vojáků.

Již dříve koncern Kalašnikov předvedl vysoce futuristickou zbraň pro civilní trh, takzvanou inteligentní brokovnici MP-155 „Ultima“. Inovace v ní vyzkoušené byly úspěšně adaptovány pro bojový systém.

• 

Zástupci koncernu se při uvedení na trh pochlubili, že MP-155 ‚Ultima‘ je vybavena přenosným počítačem s digitálním displejem. Chytrá brokovnice je synchronizována s různými elektronickými zařízeními a je vybavena časovačem a ukazatelem ukazujícím počet zbývajících nábojů, jakož i počítadlem výstřelů.

Co dnes používají ruští vojáci

Vojáci jsou v současnosti vybaveni systémem „Ratnik“ druhé generace, který má pořadové číslo 2. Skládá se z pěti integrovaných prvků zajišťujících útok, obranu, řízení, podporu života a zásobování energií. Každý z nich zase obsahuje modulární podsystémy, které lze vyměňovat podle klimatických podmínek a charakteru bojového prostředí.

Vývojáři obleku tvrdí, že kromě funkce maskování si oblek zachovává i maximální míru pohodlí při každodenních činnostech svého nositele. Oděv lze nepřetržitě nosit nejméně 48 hodin.

Všechny součásti obleku lze kombinovat. Celková hmotnost standardní verze sestávající z jednodílné kombinézy spolu s neprůstřelnou vestou poskytující ochranu proti přímému zásahu z odstřelovací pušky se pohybuje kolem 10 kg, zatímco plná verze s přilbou, útočnou vestou a stehenními a ramenními štíty váží kolem 20 kg. Celkově bude nová bojová výstroj schopna ochránit přibližně 90 procent tělesné plochy vojáka.

Pro útok na nepřítele má voják k dispozici celý arzenál pušek, útočných pušek a kulometů. V závislosti na druhu vojska a služební zbrani může voják obsluhovat útočnou pušku AEK-971 Kokšarov, nejnovější modely kalašnikovů (AK-12 a AK-15) nebo samopal Pečeněg. K dispozici je také nová odstřelovací puška 6V7M s ráží 12,7 mm, stejně jako nový 40mm automatický závěsný granátomet 6G27 „Balkan“. K dispozici má být také nový přenosný dělostřelecký komplex ráže 23 mm pro útoky na lehce obrněnou techniku nepřítele a opevněná zařízení. Součástí kompletu jsou navíc elektronická mířidla a monitory na přilbě, které vojákům umožňují střílet „za roh“ z úkrytu, aniž by museli vystrčit hlavu ze svého stanoviště.

Jaké vybavení mohou ruští vojáci očekávat v budoucnu

Navzdory utajení, které jej obklopuje, byl Ratnik-3 částečně vystaven na výstavě s názvem Armáda 2021. Mezi stánky, které hostily ruské společnosti, byl i robot s lidskou posádkou. Jeho přilba, která zcela zakrývala hlavu podobně jako motocyklová helma, měla integrované monitory zobrazující virtuální 3D obraz na hledí a měl pancíř z kompozitních desek připomínajících šupiny plaza. Součástí soupravy byl navíc titanový exoskelet umožňující obsluze nést na zádech prakticky ekvivalent vlastní hmotnosti. K vidění byly i inteligentní boty schopné nejen varovat vojáka před minou, ale také rušit její rádiem aktivovanou roznětku.

• 

Je těžké předvídat, v jaké podobě to vše vstoupí do služby. Souprava Ratnik druhé generace stojí armádu v přepočtu asi 70 000 korun na jednoho vojáka. Neexistuje dnes jediný odborník, který by si troufl odhadnout, kolik bude stát komplet třetí generace, vzhledem k jeho moderní elektronice a kompozitním a titanovým sloučeninám a slitinám.

Na první pohled vypadají jako běžné elektronické displeje. Zobrazují mapu okolí, souřadnice cílů a návrhy, jak je zničit. Může jít jak o automatické výpočty směru a rychlosti větru pro osádky tanků a dělostřelectva, tak o informace o tom, jaké vrtulníky a letadla, nesoucí jakou výzbroj, se nacházejí v zóně operací speciálních a výsadkových sil. Vojákovi stačí laserovým dálkoměrem osvětlit cíl a prstem (třeba i v rukavici) na displeji vybrat konkrétní zbraň na palubě některého ze vzdušných prostředků, a přimět tak tento prostředek, rovněž v automatickém režimu, aby ji proti cíli odpálil.

• 

Přijímač, který tyto informace v letadlech a vrtulnících získává, se nazývá „Gefest-24“ – počítač propojený s každým vojákem na zemi. Funguje zcela autonomně z pohledu pilota, který po obdržení signálu ze země musí pouze potvrdit připravenost svých zbraní. Vše ostatní dělá elektronika samostatně. To byl důvod, proč ruské vzdušné a kosmické síly v Sýrii vysoce efektivně používaly starou leteckou munici, přestože nebyla vybavena vysoce přesnými naváděcími systémy.

Zdroj: rbth.com