Jak nikdy neodpovídejte na otázku “Jak se máš”, pokud nechcete vypadat hloupě

Jak se máš? To je nejčastěji položená otázka v rámci běžné konverzace. Češi jsou ale mistry v tom, jak na ní odpovědět poněkud nešťastně. Přitom stačí jen trocha empatie.

V Anglii se do prekérních situací v tomto smyslu prakticky nedostávají, protože celá úvodní konverzace je předem daná. Na otázku How are you, tedy jak se máš, se zásadně odpovídá I´m fine, how are you? Tedy mám se dobře, jak se máš ty. Odpověď je zkrátka vždy pozitivní a následuje dotaz, jak se má protějšek v konverzaci. Dokonce i když se cítíte mizerně, tak prostě neodpovídáte něco ve smyslu, že všechno je nanic a že je vám blbě, ale dáte decentní Not too bad, tedy není to tak špatné.

Mám se fajn

Zkrátka Britové neobtěžují v této víceméně zdvořilostní fázi svůj protějšek nějakým výčtem toho, jak se mají špatně nebo nějakými stížnostmi na život. Prostě Not too bad, a hotovo. U nás je situace jiná, protože u nás není otázka Jak se máš brána čistě zdvořilostně. Odpovědět na ni po anglicku Mám se fajn nebo Jde to, je samozřejmě dobře a je to v určitých situacích v podstatě nejlepší řešení. Třeba se s někým potkáte na ulici cestou z nákupu, nečeká se žádná dlouhá konverzace, takže je možné odpovědět Mám se fajn.

Zapojte empatii

Jenže toto formální „anglické“ řešení má jednu nevýhodu. Je poněkud strohé a právě proto, že u nás nejsou odpovědi tak bontonem stanovené jako v Anglii. Mnoho lidí prostě skutečně chce vědět, jak se máte. A navíc chtějí, abyste se i vy zeptali, jak se mají oni. Tady potřebujeme úplně jiný postup, ale hlavně musíme zapojit empatii.

Někdo se třeba ptá doopravdy

Odpovězte tedy podle pravdy, zkuste ve stručnosti shrnout, jak se poslední dobou cítíte, prostě jak se vám daří. Především se ale nezapomeňte zeptat dotyčného, jak se daří jemu. Někdy je to o tom, že vám chce on sám říct něco o svém životě a jen čeká na pobídku. Projevit skutečný a nikoliv jen zdvořilostní zájem o druhého, má pro mnoho lidí velmi vysokou hodnotu. Mohou být třeba osamělí, mohou mít problémy, se kterými by se chtěli svěřit, ale nemají komu a jsou velmi vděční za příležitost si promluvit. Týká se to zejména starších lidí.

Na konverzaci musí být čas

Musíme být připraveni takového člověka ale skutečně vyslechnout. Vůbec to nejhorší je, pokud se s daným člověkem začneme bavit, ale po malé chvíli mu neomaleně dáme najevo, že nás zdržuje a řekneme v půlce věty, že už bohužel musíme jít. Prostě pokud jsme ochotní naslouchat, dohrejme situaci až do konce, protože neomaleným ukončením můžeme napáchat více škody než užitku.

Nechlubte se ani si nestěžujte

Není tak úplně nejlepší nápad začít se chlubit, či naopak si začít stěžovat na velmi závažné věci. Pokud odpovíte na otázku jak se máš třeba Hele, zrovna jsem vyhrál ve Sportce, koupil jsem si nové auto, a teď vybírám, kam pojedu na dovolenou, tak tím mnoho lidí naštvete. Pro někoho je těžké váš úspěch unést, zvlášť, pokud ho naservírujete hned z rozjezdu.

Platí to ale i u stížností. Potkáte někoho, kdo vám řekne, že mu povodeň sebrala dům nebo mu právě našli rakovinu, můžete ho dostat do rozpaků. Pravděpodobně vám nemůže nijak pomoci, nebude se cítit dobře a konverzaci rychle ukončí. Nemusí to být známka neomalenosti, ale spíše projev rozpaků. Co mám proboha říct člověku, který má rakovinu?

Vtipné odpovědi s rezervou

Zvláštní kategorií jsou pak pokusy odpovídat na otázku Jak se máš co nejvtipněji. Třeba Zrovna se mám tak dobře, že kdyby to bylo lepší, asi bych umřel. Je to vtipné, ale vlastně to opět neumožňuje žádné další rozvinutí debaty. Vtipu se zasmějeme, ale vlastně je velmi těžké v konverzaci pokračovat.

Sprosté nadávky nikam nevedou

Asi vůbec nejhorší je začít sprostě nadávat na život. Samozřejmě hodně lidí si rádo zanadává s vámi, nebo je potěší, že se vám nedaří, ale prostě není to příliš vhodné. Na západě by podobná odpověď byla brána jako naprosto nepřijatelná. Možná si tím ulevíme, ale ve výsledku si tím nepomůžeme a jen potvrdíme starou pravdu, že Češi jsou mistři v nadávání na všechno. Než sprostě nadávat na život, zkuste raději ono britské: Mám se fajn, co ty?

Zdroje: msn.com,  lcenglisch.cz