Itálie podpoří Ukrajinu. Víme, co jim pošlou za techniku. Ve hře jsou i Panzerfausty. Co všechno umí?

Italský parlament téměř jednomyslně rozhodl o vyslání zbraní na Ukrajinu, píše server Ukrinform. Pojďme se podívat, co Ukrajina obdrží.

Je známo, že na Ukrajinu byly již dříve odeslány dodávky zbraní včetně granátometů Panzerfaust 3 nebo kulometů Beretta MG 42/59 UKM či M2 WKM. Lze proto očekávat další dodávky této snadno použitelné výzbroje.

Protitankové a protiletadlové zbraně

V případě protitankových zbraní lze počítat s větším počtem granátometů Panzerfaust 3 (PzF-3) nebo granátů pro ně. Ty byly vyvinuty společností Dynamit Nobel Defence (DND) a jako první je v roce 1989 zakoupilo Japonsko, do Německa se dostaly až o tři roky později.

Jedná se o protitankové granátomety, které lze odpalovat z vnitřních prostor, pokud je za střelcem alespoň 2 m volného prostoru. Nabitý granátomet váží asi 13 kg, z toho silný protitankový nebo demoliční granát 3,9 kg.

Akumulační hlavice ráže 110 mm je schopna propálit až 900 mm pancéřové oceli chráněné reaktivním pancířem, včetně dvouvrstvých řešení, jako je Relikt (tandemová hlavice IT). V rukou ukrajinských vojáků se již objevily jak běžné, tak IT granáty. Dosah granátometu je 400 m při použití běžného optického zaměřovače.

Další možností jsou protitankové řízené střely Milan 2T (PPK), které Italové nahrazují mnohem novějšími komplety Spike. PPK Milan je jedním z nejznámějších evropských protitankových systémů krátkého dosahu, který byl zaveden do výzbroje v 70. letech 20. století.

Od té doby byl samozřejmě mnohokrát modernizován. Italové modernizovali svůj PPK Milan na variantu Milan 2T, kterou licenčně vyráběla továrna OTO Melara (dnešní Leonardo). V polovině 80. let vstoupily do služby modernizované komplety Milan 2 a v 90. letech verze s tandemovou hlavicí schopnou překonávat reaktivní pancíř.

Všechny varianty Milan s výjimkou novější varianty ER mají dostřel až 2 km a jsou schopny propálit až 700 mm pancéřové oceli. Nejnovější varianta ER má naopak zvýšený dosah na 3 km a průbojnost na 1 000 mm. Střela Milan 2T jsou nepříznivě srovnatelné s ukrajinskou PPK Stugna-P, ale ta je novější konstrukce s větší hlavicí o průměru 130 mm oproti 115 mm). Přesto by si Milan 2T měl poradit se vším kromě tanků vybavených těžkým reaktivním pancířem Relikt.

Odpalovací zařízení včetně naváděcího modulu váží 16,4 kg a raketa 6,7 kg. Navádění je poloautomatické a drátové, což znamená, že střela je jednoduše připojena k odpalovacímu zařízení pomocí velmi tenkého kabelu. Pokud jde o protiletadlové zbraně, Italové Ukrajincům poskytnou i soupravy MANPADS FIM-92 Stinger

Ruční zbraně

Ukrajina může rovněž počítat s dodávkami univerzálního kulometu Beretta MG 42/59, což je licenční výroba německého kulometu Rheinmetall MG3 upraveného pro náboj 7,62×51 mm NATO a vybaveného omezovačem rychlosti střelby na 800 ran za minutu. Jedná se o velmi účinnou nábojovou zbraň s řemenovým zásobníkem, pokud přimhouříte oči nad její značnou hmotností. Nenabitá puška váží 10,5 kg.

Na frontě se objevily také slavné americké velkorážní kulomety Browning M2HB na trojnožce poháněné náboji 12,7×99 mm NATO (.50 BMG). Jedná se o jednu z nejstarších konstrukcí pokračující výzbroje ve službě, neboť byla zavedena v roce 1933. Běžně se vyskytuje na všech typech obrněných vozidel používaných ozbrojenými silami zemí NATO i mimo ni.

Celek včetně stativu váží přibližně 58 kg, z toho samotná puška 38,15 kg. Výhodou této zbraně je schopnost poskytnout účinnou krycí palbu na vzdálenost až 2 km, zatímco lehké opevnění nebo dokonce stěny budov dobré krytí neposkytnou.

Možné jsou i dodávky karabin Beretta AR-70/90, které budou brzy nahrazeny novějším modelem ARX-160. Beretta se v důsledku neúspěchu při získávání licence na M16 začala v 70. letech pokoušet ve spolupráci se švýcarskou firmou SIG vyvinout novou karabinu pro náboj 5,56×45 mm NATO, ale nic z toho nebylo.

Italská Beretta zkonstruovala karabinu vycházející z tehdy populární módy závěrové komory z lisovaného plechu, rovněž rozdělené na dvě poloviny jako u karabin systému AR-15. Princip činnosti je zase podobný jako u karabin rodiny AK, neboť zde máme plynový systém s dlouhým zdvihem pístu a závěr s dvojicí šroubů je šroubován otočně. Zajímavostí je však umístění vratné pružiny vpředu, nikoli vzadu jako u většiny konstrukcí.

První verze byly zavedeny v roce 1972 pro malorážovou výzbroj a výrobci s jejich širším rozšířením čekali až do roku 1990, kdy se Itálie rozhodla nahradit jimi starší modely BM 59. Karabina AR-70/90 váží 3,8 – 4,1 kg v závislosti na délce hlavně (360 mm vs. 450 mm).

Ve hře jsou i starší pušky BM 59, které jsou poměrně zajímavou úpravou pušek M1 Garand. Bylo to levnější řešení než stavět něco nového od začátku. Italové se proto rozhodli přestavět pušku Garand na pušku 7,62×51 mm NATO se zásobníkem na 20 nábojů a schopnou nepřetržité palby za co nejnižší cenu.

Italové mohou poslat i své nejnovější karabiny v podobě Beretta ARX-160/200. Beretta ARX-160, která byla zavedena do výzbroje v roce 2012, je konstrukce, která hojně využívá polymery i v případě závěrové komory, podobně jako HK G36, což z ní činí velmi lehkou zbraň.

Princip fungování je naopak módní kombinací vícešroubového zámku sešroubovaného otáčením a plynového systému s pístem s krátkým zdvihem. Všechny manipulátory jsou samozřejmě oboustranné a puška umožňuje instalaci příslušenství.

Například v případě varianty s poměrně dlouhou hlavní o délce 406 mm váží karabina nenabitá bez zásobníku 3,1 kg. Karabina umožňuje rychlou výměnu hlavně a po výměně spodní komory, závěru a hlavně je možné ji přestavět z 5,56×45 mm na 7,62×51 mm NATO (4,5 kg). Beretta ARX navíc umožňuje snadnou změnu strany vyhazování nábojnic pouhým stisknutím tlačítka. 

Zdroj: ukrinform.net, Wikipedia