Důležité pro všechny Čechy s penězi uloženými v bance a půjčkami. Od 2025 zásadní změna

Všichni, kdo mají své rezervy na spořících účtech nebo si od banky půjčili peníze, například formou hypotéky, by měli zpozornět. V roce 2025 totiž s největší pravděpodobností přijde poměrně velká změna, kterou naše peněženky mohou pocítit. 

Česká národní banka se rozhodla pro snížení úrokové sazby, a z toho důvodu ostatní české banky reagují tím, že své vlastní úrokové sazby také snižují. Podle ekonomů tato změna přetrvá minimálně v prvních měsících roku 2025, a tak je vhodné se podle toho zařídit. Především zkontrolovat si, jaké zhodnocení úspor nám vůbec naše banka nabízí a zda by pro nás nebylo vhodnější, abychom své peníze uložili jinde nebo jiným způsobem. 

Bankovní rada České národní banky základní úrokovou sazbu na konci září snížila o čtvrt procentního bodu, takže poklesla na 4,25 procenta. Sazba tak v období od počátku února 2022 nebyla nižší, než je tomu nyní. Při příštím zasedání, které se bude konat začátkem listopadu, se přitom tato sazba s největší pravděpodobností sníží znovu. 

Změna pro majitele spořících účtů není příjemná

Co to pro klienty bank znamená v praxi? Jednoduše řečeno, pokud si v bance půjčíte peníze, úroky, které budete muset zaplatit, budou menší. Naopak pokud své zdroje odložíte na spořící účty, nebudou se zhodnocovat tak výhodně, jako v minulosti, kdy byla úroková sazba vyšší. 

„ČNB se chce vyhnout rychlému poklesu sazeb, aby zabránila opakování vysoké inflace, kterou Češi zažili v uplynulých letech. Sazby tedy budou nadále vyšší než v předchozím desetiletí, ačkoli se postupně přibližují neutrální úrovni. Nulové sazby, které jsme řadu let zažívali, se ale pravděpodobně jen tak nevrátí,“ uvedl k situaci analytik finančních trhů Portu Lukáš Raška.

Portfolio manažer Fio banky David Brzek se například domnívá, že na každém jednání ČNB sazba poklesne o 0,25 procenta. K tomu přispěje také fakt, že Česká národní banka zvýšila povinné rezervy finančních institucí ze dvou na čtyři procenta. Cílem má být snížit kumulovanou ztrátu ČNB, která v současnosti dosahuje téměř půl bilionu korun. Svým způsobem to tak lze chápat jako určitou bankovní daň.

Změna by měla být motivací k lepšímu uložení financí

Podle konzultanta Radovana Krále by bylo více než rozumné, aby se lidé zamysleli nad tím, zda své finance nepřesunout na jiný typ bankovního produktu, než je spořící účet. 

„Pro konzervativní jedince se nabízí přesun do dluhopisových fondů, které nabízejí dlouhodobě lepší výnos. Většina těch větších je snadno přístupných, dají se poměrně jednoduše nakoupit a v případě potřeby nabízejí likviditu v řádu dnů,“ nabídl jedno z možných řešení. 

„Lepší úrok nabídnou typicky termínované vklady, kdy je ale třeba dodržet stanovenou dobu daného vkladu. Vyšší zhodnocení mají také spořitelní družstva a záložny, kde se ale na část vkladu ve výši deseti procent nevztahuje pojištění,“ dodal. 

Další variantou jsou poté pochopitelně také investiční produkty, ale ty jsou také výrazně více nejisté. Proto se jedná o možnost spíše pro odvážné. 

V případě hypoték ke změně nejspíš teprve dojde

Komerční banky sice reagují na změnu základní sazby poklesem úroků na spořících účtech i v případě vkladů, nicméně hypoték se tento trend zatím nedotkl. Důvodem může podle ekonomů být to, že se jedná o dlouhodobé úvěry, a tak nereagují tolik pružně. 

V každém případě se podle expertů dá očekávat, že do konce roku úrokové sazby hypoték poklesnou a budou dále klesat ještě v prvních měsících příštího roku. Navzdory prvnímu dojmu to ale nemusí znamenat, že je výhodné s koupí nemovitosti vyčkávat na nižší úroky. 

„Nemovitostní trh po hibernaci ožívá a valí se na něj koupěchtiví zájemci, kteří koupi nemovitosti v letech vysokých sazeb a nestability odkládali. A jelikož na straně nabídky naopak došlo v nedávné době k útlumu, lze předpokládat, že ceny nemovitostí zamíří směrem nahoru. Případným vyčkáváním tak sice zájemce pravděpodobně dosáhne na mírně levnější hypotéku, zdraží mu ovšem mezitím samotná nemovitosti, a je tedy diskutabilní, jestli si ve výsledku pomůže,“ uvedl ekonom Vít Hradil.