Dejte pozor, čemu věříte. Vedle skutečné hrůzy na Ukrajině se šíří i falešné záběry. Jak je rozpoznat?
Na pozadí alarmujících záběrů ruské invaze na Ukrajinu v posledních dnech se miliony lidí setkaly se zavádějícími, zmanipulovanými nebo nepravdivými informacemi o konfliktu na sociálních sítích, jako jsou Facebook, Twitter, TikTok a Telegram, napsal server The Conversation.
Příkladem je toto video vojenských letadel zveřejněné na TikToku, které je historickým záběrem, ale je opatřeno titulkem jako živé video ze situace na Ukrajině. Vizuální materiály jsou díky svému přesvědčovacímu potenciálu a schopnosti upoutat pozornost obzvláště silnou volbou pro ty, kteří se snaží uvést v omyl. Tam, kde vytváření, úprava nebo sdílení neautentického vizuálního obsahu není satirou nebo uměním, je obvykle motivováno politicky nebo ekonomicky.
Cílem dezinformačních kampaní je odvést pozornost, zmást, manipulovat a zasít rozkol, nesoulad a nejistotu ve společnosti. Jedná se o běžnou strategii pro vysoce polarizované národy, kde převládá socioekonomická nerovnost, znevýhodnění a propaganda. Jak se tento falešný obsah vytváří a šíří, co se dělá pro jeho vyvrácení a jak můžete zajistit, abyste mu sami nenaletěli?
Jaké jsou nejčastější techniky falšování?
Použití existující fotografie nebo videa a tvrzení, že pochází z jiné doby nebo místa, je v této souvislosti jednou z nejčastějších forem dezinformací. Nevyžaduje to žádný speciální software ani technické dovednosti, stačí jen ochota nahrát staré video s raketovým útokem nebo jiný poutavý snímek a popsat ho jako nový záznam.
Další možností s nízkými nároky na techniku je zinscenovat akce či události a prezentovat je jako skutečnost. Tak tomu bylo v případě zničených vozidel, o nichž Rusko tvrdilo, že je bombardovala Ukrajina. Použití určitého objektivu nebo úhlu pohledu může také změnit vzhled scény a může být použito k oklamání. Například těsný záběr lidí může ztížit odhad, kolik jich bylo v davu, ve srovnání s leteckým záběrem.
Ještě dále lze pomocí programu Photoshop nebo obdobného softwaru přidávat nebo odstraňovat osoby či objekty ze scény nebo vyřezávat prvky z fotografie. Příkladem přidávání objektů je následující fotografie, která má zobrazovat stavební stroje před mateřskou školou na východě Ukrajiny. Autor naznačuje, že zprávy o poškození budov vojenskou technikou jsou přehnané nebo nepravdivé.
Při bližším zkoumání je patrné, že obrázek byl digitálně upraven tak, aby zahrnoval bagr a část domu. Tento tweet lze považovat za pokus bagatelizovat rozsah škod způsobených raketovým útokem podporovaným Ruskem a v širším kontextu vyvolat zmatek a pochybnosti o pravdivosti dalších snímků pocházejících z oblasti konfliktu.
Kontroluje to někdo?
Evropské organizace, jako je například Bellingcat, začaly sestavovat seznamy pochybných tvrzení o rusko-ukrajinském konfliktu na sociálních sítích a v případě potřeby je vyvracejí. Novináři a ověřovatelé faktů rovněž pracují na ověřování obsahu a zvyšování povědomí o známých podvrzích. Na dezinformace upozorňují také velké zpravodajské stanice s dobrými zdroji, jako je BBC.
Platformy sociálních médií přidaly nové štítky, které umožňují identifikovat státní mediální organizace nebo poskytují více základních informací o zdrojích nebo lidech v sítích, kteří také sdíleli určitý příběh. Upravily také své algoritmy, aby změnily, jaký obsah je zesilován, a najaly zaměstnance, kteří odhalují a označují zavádějící obsah. Platformy také v zákulisí vyvíjejí určitou práci na odhalování a veřejném sdílení informací o informačních operacích napojených na stát.
Jak ověřit, zda jsou videa nebo fotky podvrh?
Můžete se pokusit sami ověřit fakta na obrázcích a nebrat je okamžitě za pravdivé. Zde je pět jednoduchých kroků, kterými si to můžete ověřit.
Prozkoumejte metadata
Tento příspěvek na Telegramu tvrdí, že polsky mluvící sabotéři zaútočili na kanalizační zařízení ve snaze umístit nádrž s chlorem pro útok pod „falešnou vlajkou“. Metadata videa jsou podrobnosti o tom, jak a kdy bylo video vytvořeno a ty však ukazují, že bylo natočeno několik dní před údajným datem incidentu.
Chcete-li si metadata ověřit sami, můžete si soubor stáhnout a pomocí softwaru, jako je Adobe Photoshop nebo Bridge, jej prozkoumat. Existují také online prohlížeče metadat, které umožňují kontrolu pomocí webového odkazu na snímek.
Jednou z překážek tohoto přístupu je, že platformy sociálních médií, jako jsou Facebook a Twitter, často odstraňují metadata z fotografií a videí při jejich nahrávání na své stránky. V těchto případech si můžete zkusit vyžádat původní soubor nebo se obrátit na webové stránky ověřující fakta, abyste zjistili, zda již daný záběr ověřily nebo vyvrátily.
Poraďte se se zdrojem pro ověřování faktů
Organizace jako australská Associated Press, RMIT/ABC, Agence France-Presse (AFP) a Bellingcat vedou seznamy fact-checků, které jejich týmy provedly. Agentura AFP již vyvrátila video, které tvrdilo, že výbuch ze současného konfliktu na Ukrajině pochází z katastrofy v přístavu v Bejrútu v roce 2020.
Širší vyhledávání
Pokud byl starý obsah recyklován a znovu použit, můžete najít stejné záběry použité jinde. Pomocí služby Google Images nebo TinEye můžete obrázek vyhledat a zjistit, kde jinde se na internetu objevil. Mějte však na paměti, že jednoduché úpravy, jako je obrácení levo-pravé orientace obrázku, mohou vyhledávače zmást a přimět je, aby si myslely, že obrácený obrázek je nový.
Hledejte nesrovnalosti
Odpovídá například údajná denní doba směru světla, který byste v danou dobu očekávali? Odpovídají hodinky nebo hodiny viditelné na obrázku údajné deklarované časové ose? A co třeba rozkvetlé stromy v zimě?
Můžete také porovnat další údaje, jako jsou plány politiků nebo ověřená pozorování, vize Google Earth nebo snímky Google Maps, a pokusit se tak ověřit, zda se tvrzení shodují.
Položte si několik jednoduchých otázek
Víte, kde, kdy a proč byla fotografie nebo video pořízena? Víte, kdo jej pořídil a zda to, na co se díváte, je původní verze? Použití online nástrojů, jako je InVID nebo Forensically, může potenciálně pomoci zodpovědět některé z těchto otázek.
Pokud máte pochybnosti, nesdílejte ani neopakujte tvrzení, která nebyla zveřejněna renomovaným zdrojem, například mezinárodní zpravodajskou organizací. A při rozhodování, kterým zdrojům věřit, zvažte použití některých z těchto zásad. Tím pomůžete omezit vliv dezinformací a objasnit skutečnou situaci na Ukrajině.
Zdroj: theconversation.com