Čínští vědci využívají umělou inteligenci k výrobě futuristických zbraní. Má se svět bát?

Podle týmu čínských námořních vědců, kteří tvrdí, že vyvinuli nejmenší a zároveň nejvýkonnější Gaussovu pušku na světě, může umělá inteligence překonat člověka při navrhování futuristických zbraní, napsal deník SCMP.

Prototyp zbraně vyvinutý profesorem Zhang Xiao a jejím týmem na Námořní technické univerzitě ve Wuhanu má hlaveň o průměru 12 cm, což je přibližně velikost pistole, která obsahuje tři cívky napájené bateriemi, jež generují elektromagnetické pole. Toto elektromagnetické pole znamená, že na rozdíl od běžné zbraně se střela při průchodu hlavní nedotýká boků.

Výzkumníci zjistili, že kinetická energie kulky v této podobě může dosáhnout téměř 150 joulů, což je více než dvojnásobek energie potřebné k vystřelení smrtícího výstřelu. Rychlost střely se může měnit v závislosti na faktorech, jako je velikost a hmotnost, a vědci uvedli, že jednou z hlavních výhod použití cívkové zbraně je, že na rozdíl od konvenční zbraně ji lze nastavit tak, aby vystřelila smrtící nebo nesmrtící střelu.

Vědci tvrdí, že bez využití umělé inteligence v procesu návrhu by nebylo možné dosáhnout takové úrovně výkonu. Nejvýkonnější přenosnou Gaussovou puškou současnosti je GR-1 „Anvil“, kterou počátkem letošního roku uvedla na trh americká společnost Arcflash Labs.

Společnost na svých internetových stránkách uvádí, že dokáže generovat energii výstřelu 85 joulů, což je srovnatelné s velkou vzduchovkou. Nejstarší model vyvinutý Zhangovým týmem byl podle studie podobný americkému výrobku. Po zavedení umělé inteligence do konstrukce se však výkon zbraně výrazně zvýšil.

Navrhování je poměrně složité

Elektromagnetickou zbraň bylo obtížné navrhnout, protože byla složitější než typická střelná zbraň, uvedli vědci. Například drobné rozdíly ve velikosti a tvaru cívek mohou mít na výkon dramatický vliv a baterie použitá ve zbrani je složité zařízení s mnoha nastaveními, která mohou mít také významný vliv na účinnost zbraně. To spolu s dalšími prvky, jako je konstrukce náboje a hlavně, způsobilo, že Gaussova puška je příliš složitá na to, aby ji zvládl tradiční zbraňový software.

Umělá inteligence poskytla lidským konstruktérům obrovský soubor optimalizovaných datových bodů, které téměř zdvojnásobily účinnost zbraně ve srovnání s americkou puškou tím, že maximalizovaly společný výkon mnoha různých komponent, uvedla. To vedlo k masivnímu zmenšení velikosti zbraně a zvýšení její výstupní energie.

Čínští vojenští výzkumníci již využívají umělou inteligenci k vývoji rozsáhlých elektromagnetických zbraní, jako jsou elektromagnetická děla, která mohou vystřelovat projektily na vzdálenost stovek kilometrů nebo na oběžnou dráhu. Podle nedávné studie námořnictvo nedávno vybudovalo testovací zařízení, které využívá UI k vývoji inteligentní munice pro elektromagnetická děla, která vydrží extrémně vysoký tlak a intenzivní magnetické pole, díky čemuž je účinnější v řadě operací.

Čína již provedla řadu námořních testů svých elektromagnetických děl. Úřad pro vybavení výzbrojí námořnictva v Pekingu nedávno uvedl, že Čína se bude držet svého programu elektromagnetických děl. „V současné době žije 80 % světové populace ve vzdálenosti do 200 km od pobřeží. Použití elektromagnetických kolejových děl proto může zajistit bezpečnost strategického kanálu „námořní hedvábné stezky“ podél pásu a cesty a chránit rozvojové zájmy naší země,“ uvedli námořní výzkumníci.

Zdroj: scmp.com