Budou světoví znečišťovatelé přispívat chudým zemím na následky klimatických změn?

Katastrofy, od tajfunů a povodní až po vlny veder a sucha, se v důsledku změny klimatu vyskytují mnohem častěji. Vzestup hladin moří se nyní pohybuje kolem 3 až 4 mm ročně. Nejvíce postiženým zemím chybí zdroje potřebné k řešení těchto katastrof. O nových trendech v oblasti pomoci chudým zemím píše portál wired.com.

Tuto nerovnováhu si uvědomují představitelé vyspělých zemí a historických znečišťovatelů. Snaží se proto vytvořit mechanismy, které budou financovat škody a budou napomáhat k jejich prevenci.

„Ve skutečnosti jde o jakousi klimatickou spravedlnost,“ vysvětluje Chikondi Chabvuta, poradce pro prosazování zájmů v regionu jižní Afriky z neziskové organizace CARE. „Měli by se najít způsoby, jak pomáhat zemích globálního jihu. V důsledku klimatických změn zde vznikají poškozené komunity, ztracené zdroje obživy a ztracené životy.“

Otázka pomoci rozvojovým zemím byla velmi žhavá minulý měsíc na klimatické konferenci v Glasgow. Rozvojové země, zastupující naprostou většinu světové populace, podpořily vytvoření finančního mechanismu pro tento účel. Bohaté země, jako jsou USA, se ale zatím velmi brání vyčlenění peněz na skutečnou pomoc zemím při odstraňování následků klimatických katastrof.

John Kerry, zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro klima, minulý měsíc řekl, že jeho země se „stále zamyšlí nad otázkou odpovědnosti“. „V příštích několika letech musíme zjistit, kolik peněz bude potřeba a na co“, konstatoval.

„Právě teď vznikla v OSN dohoda, že finance z bohatších zemí budou směřovat do zemí s nižšími příjmy, aby se tyto země staly odolnějšími vůči budoucím dopadům,“ řekla na konferenci v Glasgow Teresa Andersonová, bojovnice za klimatickou politiku. „Pokud nyní tyto země poškodí klimatická katastrofa, musí odstraňovat její následky sami, bez jakékoli pomoci“, dodala.

Ztráty a škody znamenají pro malé ostrovní státy dvě věci, říká Sabra Noordeenová, zvláštní vyslankyně pro změnu klimatu na Maledivách. „Jsou to krátkodobé okamžité dopady v podobě přírodních katastrof a pak jsou to události s pomalejším nástupem, jako je zničení nebo zánik našich korálových útesů.“

„Pro znečišťovatele v jistém smyslu neexistuje zatím žádná motivace k tomu, aby investovali do ochrany klimatu nebo do zmírňování dopadů klimatických změn. Nahrazení škod, které tyto země způsobili ostatním zemím, by je mohlo motivovat k zodpovědnosti“, dodala Noordeenová.

Na konferenci v Glasgow nabídlo Skotsko 2 miliony liber, tedy cca 58 milionů korun. Stalo se tak vůbec první rozvinutou zemí, která tento druh financování podpořila konkrétním činem. „Pokud chcete, aby vám ostatní naslouchali, musíte jít příkladem,“ řekla Nicola Sturgeonová, první ministryně Skotska. „Není omluvitelné ani přijatelné zavírat oči před ztrátami a škodami, které způsobujeme zemím po celém světě“, dodala ministryně.

Chabvuta z neziskové organizace CARE byl potěšen, že Skotsko jde příkladem. „Věříme, že jde o významný impuls, který povede ke spravedlnosti a ke skutečné zodpovědnosti za škody, které postihují všední život.“

Zdroj: wired.com