6. 6. 2022 9:39

Elektřina z hlubin oceánu by mohla napájet celé ostrovy

V tropech je voda v hlubinách chladná a na hladině velmi teplá. Tento teplotní rozdíl lze využít a přeměnit na elektřinu. Pokud se nám podaří technologii zdokonalit, mohl by být tento způsob výroby energie velkým darem pro ostrovní státy, píše server The Next Web.

Již více než sto let se vědci zabývají myšlenkou přeměny tepelné energie oceánů. Základní technologie je podobná způsobu, jakým uhelné, plynové a geotermální elektrárny vyrábějí elektřinu pomocí páry, která roztáčí turbíny.

Problémem je však najít správné místo, kde se to vyplatí kvůli teplotním rozdílům. Měla by se nacházet relativně blízko rovníku, například severně od Papuy-Nové Guineje, na Filipínách a u pobřeží jižního Japonska. V současné době jsou pilotní elektrárny schopny vyrobit pouze zlomek toho, co dokáže velká větrná turbína. Pozitivní však je, že oceánské tepelné elektrárny mohou vyrábět energii 24 hodin denně. Tato zařízení fungují na principu průchodu kapalin s nízkým bodem varu, jako je čpavek, uzavřenou smyčkou.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Zatím nemá dostatečnou kapacitu

Teplo z teplé mořské vody (mezi 20 a 30 ℃) ohřívá kapalinu, dokud se nezmění na páru, kterou lze použít k roztočení turbíny. Poté je pára vystavena studené mořské vodě (přibližně 5 ℃), která ji přemění zpět na kapalinu, takže cyklus může pokračovat. K získávání této studené vody slouží potrubí, které se táhne 600 metrů do moře. Výhody systému jsou zřejmé: jedná se o uzavřenou smyčku, která je ohřívána a chlazena výměníky tepla bez vypouštění kapaliny do oceánu. Navíc je vždy k dispozici. Nevýhodou je, že tato technologie v současné době nenabízí dostatečnou kapacitu.

Pilotní projekt na Havaji, který v roce 2015 instalovala společnost Makai Ocean Engineering, má kapacitu 100 kilowattů. To je 20krát až 30krát méně než provoz běžné větrné turbíny nebo ekvivalent přibližně 12 solárních panelů v obytných domech. Hlavním technickým problémem, který je třeba vyřešit, je získat přístup k velkému množství potřebné studené mořské vody. Projekt Makai využívá potrubí o průměru jednoho metru, které se noří 670 metrů do hlubin oceánu.

Společnost odhaduje, že pro rozšíření na užitečnější 100megawattovou elektrárnu by potrubí muselo mít průměr deset metrů a sahat do hloubky jednoho kilometru. Tento druh infrastruktury je nákladný a musí být vybudován tak, aby odolal korozi a cyklonům. Pokud se elektrárny staví na moři, náklady na přenosové vedení zvyšují celkové náklady. Společnost Makai odhaduje, že 12 komerčních elektráren na moři by mohlo pokrýt veškerou poptávku po elektřině na Havaji. Aby se oceánské tepelné elektrárny přiblížily nákladům na větrnou a solární energii (v současnosti dosahují 1-2 centů za kilowatthodinu), potřebovaly by objem vody odpovídající přibližně čtyřem Niagarským vodopádům, které by protékaly systémem najednou.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Proč je potřeba tak velké množství vody? Pro termodynamické hrdlo. Při jakékoli přeměně energie nemůžete veškerou tepelnou energii přeměnit na mechanickou práci, například roztočit turbínu. Skutečnou výzvou pro oceánské tepelné elektrárny je tedy účinnost. Teplota teplé a studené mořské vody se liší poměrně málo. To zase znamená, že pouze velmi malé procento tepelné energie mořské vody se přemění na elektřinu. Přestože tyto elektrárny nemohou konkurovat větrné a solární energii na velkých trzích na pevnině, mohly by hrát roli pro malé ostrovní státy v Tichomoří a Karibiku.

Zdroj: thenextweb.com

Čtěte také