Polské hranice se plní vojáky NATO. Je to příprava na válku? Známe kompletní počty techniky a vojska

Ruský útok na Ukrajinu vyvolal reakci NATO. Aliance přesunula část svých sil na východ, přičemž významný kontingent zamířil do Polska, jak informoval server Nato. Kdo, kolik vojáků a s jakým vybavením podporoval Polsko v neklidném období?

Mluvčí NATO Oana Lungescuová na Twitteru zveřejnila přehled sil, které země NATO přesunuly na východní křídlo Aliance. Jedná se o výsledek iniciativy přijaté na summitu NATO ve Varšavě v roce 2016. Předpokládá přítomnost praporních bojových skupin NATO v zemích tzv. východního křídla NATO. V praxi to znamená realizaci dvou programů, souhrnně označovaných jako Posílená předsunutá přítomnost:

• Posílená předsunutá přítomnost (eFP) představuje přesun sil NATO do Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska
• Předsunutá přítomnost na míru (tFP) jsou síly NATO rozmístěné v Bulharsku a Rumunsku

Polský kontingent v Lotyšsku

Polsko je zemí, která přijímá podporu NATO a poskytuje ji v rámci eFP. V současné době je polský kontingent pod kanadským velením umístěn v lotyšském městě Ādaži. Tvoří ji tanková rota PT-91 Twardy (14 tanků) spolu s podpůrnými jednotkami (opravárenská a logistická četa), kterou pro tento úkol vyčlenila 9. obrněná jezdecká brigáda.

Posílení východního křídla NATO

Velikost sil NATO v zemích východního křídla je následující (čísla udávají počet vojáků):

• Estonsko – 2000
• Lotyšsko – 1700
• Litva – 4000
• Polsko – 10 500
• Slovensko – 2100
• Maďarsko – 800
• Rumunsko – 3000
• Bulharsko – 900

Stojí za zmínku, že zatímco v případě většiny zemí odpovídá kontingent NATO několika procentům velikosti místní armády, v případě pobaltských států došlo k velmi výraznému posílení, které přesahuje, jako v případě Lotyšska čtvrtinu národních ozbrojených sil.

Stojí za zmínku, že zatímco v případě většiny zemí odpovídá kontingent NATO několika procentům velikosti místní armády, v případě pobaltských států došlo k velmi výraznému posílení, které přesahuje, jako v případě Lotyšska čtvrtinu národních ozbrojených sil.

Síly NATO v Polsku

Prapor NATO je umístěn v Polsku v oblasti Ořiš v blízkosti Kaliningradské oblasti. Rámcovou zemí, která poskytuje většinu sil přibližně tisícihlavého praporu, jsou Spojené státy, které vysílají asi 800 vojáků z 3. praporu 2. jízdního pluku. Kontingent doplňují vojáci ze Spojeného království, Rumunska a Chorvatska.

V rámci manévrů Saber Strike, které začaly v březnu 2022, se navíc v Polsku nacházely významné spojenecké síly, které mimo jiné cvičily přesun sil z Německa do pobaltských zemí.

Kromě sil rozmístěných v Polsku v rámci spolupráce s NATO jsou v Polsku na základě dvoustranných dohod rozmístěny také jednotky různých spojeneckých zemí. Polské úřady souhlasily s dočasným pobytem těchto sil v zemi:

• Spojené státy – až 6 500 vojáků
• Velká Británie – až 700 vojáků
• Kanada – až 350 vojáků

Současná dohoda, která byla uzavřena 22. února, stanoví přítomnost těchto sil do 31. května 2022.

Vrtulníky AH-64

AH-64 Apache je bitevní vrtulník vyvinutý ve Spojených státech v 70. letech 20. století. Jeho úkolem je bojovat s obrněnými zbraněmi a podporovat pozemní síly v boji. Konstruktéři vrtulníku věnovali velkou pozornost maximalizaci pevnosti konstrukce, aby byla zajištěna vysoká schopnost přežití na bojišti.

Vrtulníky CH-47 Chinook

Vrtulník CH-47 Chinook je pracovním koněm amerických ozbrojených sil. Díky své charakteristické dvourotorové konstrukci je nákladový prostor vrtulníku velmi prostorný a pojme značný náklad. Stroje tohoto typu se objevily v Polsku společně s 82. výsadkovou divizí.

Letouny F-15

V závislosti na verzi může být F-15 buď specializovaným stíhacím letounem, nebo univerzálním úderným strojem. Spojené státy do Polska dopravily letouny F-15 obou typů. Přestože je letoun F-15 téměř 50 let stará konstrukce, zůstává jedním z nejmodernějších bojových letounů na světě a jeho výroba pokračuje.

Letouny F-35

Víceúčelové stroje 5. generace posílily síly určené pro misi Baltic Air Policing (BAP). Jedná se o ochranu vzdušného prostoru pobaltských států, které nemají vlastní bojové letectvo, prováděnou spojeneckým letectvem. Kromě letišť v Litvě, Lotyšsku a Estonsku využívají mise BAP mimo jiné polskou leteckou základnu v Malborku.

Konvertoplán CV-22 Osprey

Tyto neobvyklé vrtulové letouny se v Polsku objevily pravděpodobně poprvé. Charakteristickým rysem Ospreye je schopnost měnit uspořádání rotorů – stroj může vzlétat a přistávat vertikálně, ale během letu mění polohu rotorů tak, že se chovají jako vrtule letadla. Díky tomu se konvertoplán CV-22 Osprey pohybuje rychleji než jakýkoli vrtulník.

Protidronový systém MADIS

V blízkosti letiště v Zamośći byl rozmístěn nový systém proti dronům určený pro americké expediční síly. Jeho úkolem je chránit bezprostřední okolí před drony i jinými malými, rychle se pohybujícími objekty.

Protiletadlový systém Patriot

Baterie Patriotů chrání mimo jiné letiště v Řešově, které se stalo překladištěm amerických sil umístěných v Polsku. Patriot může bojovat proti letadlům a vrtulníkům i proti přilétajícím raketám.

Protiletadlový systém Sky Sabre

Sky Sabre je pravděpodobně nejpokročilejší protiletadlový systém na světě. První odpalovací zařízení byla britským ozbrojeným silám předána v prosinci 2021.

Jedná se o pozemní verzi námořního systému CAMM určeného pro fregaty projektu Arrowhead 140, které byly vybrány pro polský program Swordfish. Systém byl také doporučen jako návrh první volby v polském programu Narew na vybudování národního systému protivzdušné obrany krátkého dosahu.

Zdroj: nato.int