Na zahradě si postavil dřevěný přístřešek na auto. Za pár týdnů mu přišel dopis z úřadu s žádostí o vysvětlení
Přístřešek na auto nemusí být vůbec velký ani drahý, přesto se jeho stavba může prodražit. Majitel si může myslet, že na své vlastní zahradě nepotřebuje žádné povolení na menší stavbu vedle domu. Jenže když si přístřešek na auto postaví, může ho čekat nepříjemné překvapení.
Na zahradě si postavil dřevěný přístřešek na auto, ten totiž vyjde zpravidla levněji než zděná garáž a auto pod ním nezmokne ani nezapadá sněhem. Majitel, který se se svým příběhem podělil na Facebooku, tak řešil hlavně cenu a velikost, aby se pod střechu pohodlně vešlo auto a zbylo dost místa na otevírání dveří, nenapadlo ho přístřešek ohlašovat. Jenže když mu pak přišel dopis od stavebního úřadu, nestačil se divit.
Předtím, než se člověk pustí do stavby, je ale potřeba zjistit i to, zda na vybraném místě taková stavba může stát. Záleží totiž na více faktorech.

Ohlášení už povolení nenahrazuje
Pro nové stavby platí stavební zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U běžné výstavby se podle něj postupuje od 1. července 2024. Starší návody, podle kterých stačí menší stavbu ohlásit, už proto nemusí být použitelné.
Někdejší ohlášení, které sloužilo jako jednodušší alternativa stavebního povolení, v novém zákoně není. Pokud zahradní stavba patří mezi drobné stavby a splňuje stanovené podmínky, povolení potřeba není, ale v ostatních případech je nutné požádat o povolení záměru. Nadále ovšem existují jiné oznamovací povinnosti, například oznámení zahájení povolené stavby.
Kůlnu, dřevník nebo altán lze u rodinného domu či chaty postavit i bez povolení. Zastavěná plocha ale nesmí přesáhnout 40 m² a výška pět metrů. Stavba může mít jen jedno nadzemní podlaží, případný sklep smí být hluboký nejvýše tři metry.
Stavba musí sloužit jako zázemí domu nebo chaty, nikoliv k podnikání. Od hranic pozemků musí stát alespoň dva metry a nejméně polovina pozemku musí zůstat propustná pro dešťovou vodu. Počítá se tedy i s plochou domu a dlažby a přitom je potřeba dodržet také územní plán obce.
Přístřešky mají vlastní pravidla
Zákon řeší přístřešky také zvlášť. Bez povolení mohou mít nejvýše 40 m² zastavěné plochy, výšku pět metrů a jedno nadzemní podlaží. Nesmějí mít sklep a musí stát v zastavěném území mimo veřejná prostranství.
Nesmí v nich být místnost k bydlení či pobytu lidí, toaleta ani jiné hygienické zařízení. Nesmějí sloužit ani chovu zvířat nebo výrobě a skladování hořlavých kapalin a plynů. U této skupiny přístřešků zákon nepožaduje, aby polovina pozemku vsakovala vodu.
I přístřešek bez povolení musí stát v předepsané vzdálenosti od hranic pozemku a splňovat požární předpisy.
Roli hraje i sousedův pozemek
Vyhláška č. 146/2024 Sb. stanovuje zpravidla dva metry od hranice pozemku. Někdy lze stavět i blíž, musí to ale umožňovat předpisy nebo povolit úřad. Ministerstvo pro místní rozvoj v červnu 2026 potvrdilo, že pravidla pro odstup od hranice pozemku platí i pro přístřešky, které jinak splňují podmínky stavby bez povolení.
Pokud přístřešek nedodržuje předepsaný odstup od hranice pozemku a nevztahuje se na něj žádná výjimka, může být nutné získat povolení stavebního úřadu. Ani to však automaticky neznamená, že bude možné stavbu na vybraném místě umístit. Někdy je nutné požádat i o povolení výjimky. Pouhá domluva se sousedem není dostačující a navíc voda ani sníh ze střechy nesmějí padat na jeho pozemek.
U otevřeného přístřešku bez stěn se do zastavěné plochy počítá půdorys střechy, tedy i její přesahy za sloupky. Uzavřená garáž potřebuje povolení i tehdy, když je malá.
Záleží také na připevnění k domu. Pokud přístřešek drží díky kotvení do budovy, ministerstvo ho podle metodiky z května 2026 považuje za přístavbu. Přístřešek na vlastních podpěrách ale může stát těsně vedle domu, pokud na něm není konstrukčně závislý.
Co dělat, když přijde výzva
Je třeba myslet na to, že na stavbu může upozornit naštvaný soused, úřad však musí ověřit, zda majitel porušil podmínky. Může tak chtít fotografie, rozměry anebo stavbu zkontrolovat. Na výzvu je potřeba odpovědět včas, dopis však ještě neznamená bourání.
Pokud chybí potřebné povolení a úřad zahájí řízení o odstranění stavby, má majitel 30 dnů na žádost o dodatečné povolení. Stavba musí splnit zákonné podmínky, jinak může úřad nařídit její odstranění. U jednoduché stavby stojí dodatečné povolení 20 000 korun.
Hrozí také pokuta až dva miliony korun a ve vybraných případech až čtyři miliony. Jde o maximální částky a jejich zaplacení povolení nenahradí.
Před stavbou lze za 1 000 korun požádat úřad o předběžnou informaci, zda bude povolení potřeba a co je nutné splnit, což je podstatně levnější řešení než tedy potom, co majitelé zaplatí za stavbu a stráví na ní spoustu času, platit ještě pokutu.
Máte na svém pozemku nějakou stavbu, na kterou jste nepotřebovali povolení?
Zdroje: zakonyprolidi.cz, ceskestavby.cz, tvbydleni.cz