Výzkumy potvrzují, že egyptské pyramidy byly postaveny za pomoci vysoce inteligentních strojů
Egyptské pyramidy patří k nejvíce fascinujícím záhadám lidské historie. Po staletí jsme věřili tomu, že tyto monumentální stavby vznikaly díky nekonečné řadě dělníků, složitým rampám a primitivním pákám. Nejnovější studie ovšem tento pohled od základů mění. Podle týmu francouzských vědců totiž staří Egypťané při stavbě nejstarší pyramidy využívali překvapivě pokročilou technologii – hydraulický výtah.
Objev se týká primárně Džoserovy stupňovité pyramidy v Sakkáře. Ta je stará přibližně 4 500 let a podle publikované studie byla postavena právě díky mechanismu poháněnému vodou. Takový systém umožňoval zvedat masivní kamenné bloky vnitřkem pyramidy. Pokud by se tato teorie potvrdila, znamenalo by to, že staří Egypťané ovládali hydrauliku na mnohem vyšší úrovni, než jsme si dokázali představit.
Odpověď byla celou dobu na očích
Klíčem k celému mechanismu byla podle vědců nedaleká stavba známá jako Gisr el-Mudir. O její existenci se vědělo již dlouho, ovšem nikdo přesně nechápal její účel. Nová analýza ukázala, že mohlo jít o masivní přehradu, která sloužila k zachycování vody z okolní krajiny. Odtud voda putovala do propracovaného systému kamenných komor, které fungovaly jako taková pomyslná čistička.
Jakmile se voda zbavila písku a nečistot, zavedla se do podzemních šachet pyramidy. Tam vytvořila tlak, který dokázal zvedat plováky uvnitř šachet. Právě tyto plováky sloužily jako inteligentní výtah, který kameny vynesl do vyšších pater stavby. Jakmile byl kámen na svém místě, voda se vypustila a plovák postupně klesl pro další náklad.

Inženýři, kteří předběhli dobu
Tento objev zcela zásadně mění moderní pohled na starověký Egypt. Znamenal by totiž, že nešlo jen o civilizaci zemědělců, sběračů a stavitelů, ale v první řadě špičkových inženýrů, kteří dokázali zkrotit sílu vody.
Autoři studie ale samozřejmě přiznávají, že pyramidy musely vzniknout kombinací více různých metod. Hydraulický systém tak mohl být jedním z klíčových prvků, ovšem dělníci s největší pravděpodobností stále používaly klasické rampy i páky pro dokončovací práce.
Jenže jak vypadalo tehdejší klima?
Moderní Egypt je charakteristický typickým horkým pouštním klimatem, v důsledku kterého je na mnoha místech naprosté sucho. Ve starověku však klima vypadalo úplně jinak – oblast byla mnohem zelenější a pravidelné přívalové deště v kombinaci s tehdejšími toky Nilu poskytovaly dostatek vody pro provozo zmíněného výtahu.
Stále však není úplně jasné, kolik vody mohl systém Gisr el-Mudir ve své době zadržet a zda by takové množství vůbec stačilo na plynulý provoz výtahu. Právě na to také upozorňují někteří z kritiků této teorie.

Naopak zastánci výzkumu tvrdí, že hydraulický výtah řešil jeden z největších problémů stavitelů pyramid – totiž nedostatek místa. Tradičně uznávaná teorie ramp totiž předpokládá, že kolem pyramid musely stát obří náspy, které by svou velikostí přesahovaly samotnou stavbu. Hydraulika by tak výrazně zkrátila dobu výstavby a snížila spotřebu stavebního materiálu na pomocné konstrukce.
Tento výzkum každopádně otevírá ve vědecké komunitě úplně novým myšlenkový směr. Znamenalo by to, že Egypťané dokázali pouhým správným nasměrováním toku vody regulovat výšku zdvihu a vytvořit inteligentní výtah, který fungoval jen pomocí tlaku a gravitace. A jestli tento mechanismus využívali v Sakkáře, pravděpodobně musely nejen tyto, ale i další pokročilé metody, použít také u stavby slavnějších pyramid v Gíze.
Použité zdroje: CNN, Science News