Tahle Škodovka mohla být hit. Volkswagen ji na poslední chvíli ze strachu raději zakázal
Sledovat v Google Zprávách
V roce 2002 spatřil světlo světa nový automobil značky Škoda. Jmenoval se Tudor a jménem odkazoval na typ auta vyráběný mladoboleslavskou automobilkou po 2. světové válce. Zlí jazykové tvrdí, že důvod, proč nakonec auto nešlo do hromadné výroby, byl hlavně strach vedení vlastníka Škodovky, německé automobilky Volkswagen. Už se tak nikdy nedozvíme, zda by auto bylo na trhu úspěšné či nikoliv.
Projekt Tudor měl dokonce slavnostní premiéru na ženevském autosalonu. A nutno říci, že na pozici tzv. showcaru. Auto bylo údajně přijato s nadšením, stejně jako na řadě dalších prezentací. Nicméně osud tomu chtěl, aby se pásová výroba nerozjela. Tudor tak mohou dodnes mohou spatřit pouze návštěvníci muzea Škody jako jeden z muzejních exponátů. Každého však napadne logická otázka – proč?
Někteří říkají, že je to dnes po více než 20 letech jedno. Proč se o tom vůbec bavit. Jiným to ale stále vrtá v hlavě a hledají důkazy o spiknutí německého Volkswagenu proti české Škodě. Někomu je to vysloveně líto, že to auto mohlo být zajímavé a tím i komerčně úspěšné. Někteří se nemohou ubránit dojmu, že Volkswagen se u Tudoru nechal inspirovat pro vývoj některých svých vozů, například modelu Audi A5 Coupé. Jiní říkají, že auto vůbec nebylo hezké a že bylo nakonec dobře, že se nevyrábělo.
Škoda zářez ze strany VW vždy dementovala
Vyjádření k Tudoru se v médiích mnoho neobjevilo, ať už ze Škodovky, natož z vedení koncernu VW. Jedno z mála se dá nalézt od designéra Tudoru pana Zdeňka Cibulky: „V roce 2000 jsme od Wilfrieda Bockelmanna, někdejšího šéfa oblasti technického vývoje značky Škoda, dostali za úkol navrhnout nějaká další auta mimo tehdy produkovanou trojici Fabia, Octavia a Superb.“
Cibulka s odstupem času říká, že on a jeho tým designérů od začátku věděli, že se jimi navrhované koncepty nikdy do sériové výroby nedostanou. V podstatě se prý mělo jednat o designové cvičení, což například tvrdil i při rozhovorech při premiéře v Ženevě i tehdejší šéf hlavní designér značky Thomas Ingenlath. Stopy Tudoru lze nakonec najít v designu Škoda Superb, což je auto, které se v té době také vyvíjelo a nakonec šlo sériové výroby v roce 2001. A jeden detail konceptu Tudor se na vozech Škoda objevuje i nadále. Zadní světla ve tvaru do typického písmena C měla být dle Zdeňka Cibulky rozvíjena právě na konceptu velkého kupé.
Takové to mohlo být krásné a rychlé české „kupéčko„
Pojďme se blíže podívat, co je Tudor vlastně za auto. To auto bylo totiž navrženo jako dvoudvéřové sportovní coupé. Dynamický boční klínovitý profil zvýrazňuje dvě zvolna stoupající linie. Typické ostré vykrojení zadního bočního okna bylo provedeno ještě ostřeji, rovněž zadní světla byla tehdy novou parafrází na typické tvarové prvky vozů Škoda. V autě byl použit šestiválcový benzinový motor o objemu 2771 , cm³ a výkonu 142 kW, jinak 193 koní. Auto mělo stanovenu maximální rychlost 237 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h dosáhlo za 7,9 s.
Rozměry auta jsou délka 4803 mm, šířka 1765 mm, výška 1469 mm, rozvor 2803 mm a rozchod 1515 mm. Ačkoliv auto bylo vyvíjeno současně s modelem Superb, interiér mu designéři navrhli odlišný. Dvoubarevně laděný interiér se od produkčního Superbu liší novým volantem, jinak tvarovaným středovým panelem, hliníkovým obložením a budíky s hliníkovými ciferníky na přístrojové desce. Ovládací prvky rádia a klimatizace jsou podloženy zeleně průhledným sklolaminátem. Materiály použité v interiéru svědčí o tom, že jde opravdu o luxusněji pojaté auto. Čalounění auta je v barvě slonovinové kůže, stejnou barvu má palubní deska.
Yeti Pick-up šel ve stopách Tudoru
Velmi podobný osud jako Tudor měla například Škoda Yeti Pick-UP, která se také do sériové výroby dostala. Jedná se o úplně jiný typ auta, ale s Tudorem jej spojuje právě podobná minulost. Prototyp pick-upu na bázi modelu Yeti vznikl na přelomu let 2012 a 2013. Pickup Yeti byl původně zamýšlen pro doplnění produkčních kapacit továrny v Kvasinách. „Přední část pocházela ze sériového modelu Yeti. Zato zadní platformu včetně nápravy, odpružení a zavěšení poskytl Volkswagen Caddy Maxi. A panely karoserie i zadní části ušili designéři tomuto provedení na míru,“ uvedl Martin Kadlec z Centra vývoje zkouškových karoserií Škody Auto, který se tehdy na vývoji roztomilého pracanta podílel. Proč se pickup nakonec nikdy nedočkal výroby? „Škoda tehdy měla v koncernu za úkol směřovat k segmentu SUV, naopak užitkovým modelům se věnovala samostatná divize Volkswagenu,“ vysvětlil v minulosti Václav Novák, tehdejší šéf výroby prototypů. A protože v téže době nastoupil na trh pickup VW Amarok, slibný osud Škody Yeti s nákladní korbou byl předčasně zpečetěn.
Zdroje: cs.wikipedia.org, autorevue.cz, auto.cz, zpravy.aktualne.cz
