Vláda rozhodla: Toto je datum přijetí eura

Česká republika se zavázala přijmout euro jako svou měnu již při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Tento závazek vyplývá z přístupové smlouvy, kterou ČR podepsala a kterou občané schválili v referendu. Přijetí eura však nebylo podmíněno konkrétním datem, ale splněním tzv. maastrichtských konvergenčních kritérií, která se týkají cenové stability, dlouhodobých úrokových sazeb, stability kurzu měny a stavu veřejných financí.

V následujících letech se téma přijetí eura dostalo spíše do pozadí, i když závazek jako takový stále trvá. Česká republika se zatím nezapojila ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je považován za předstupeň členství v eurozóně. Vláda každoročně vyhodnocuje plnění konvergenčních kritérií a připravenost ČR na přijetí eura.

Euro mělo být v Česku již nejméně 14 let

V září roku 2003 vláda České republiky schválila strategický dokument s názvem „Strategie přistoupení České republiky k eurozóně“. Tento dokument stanovil jako cílové období pro vstup ČR do eurozóny roky 2009-2010. Vláda tehdy považovala tento termín za realistický a dosažitelný.

Hlavním důvodem pro stanovení tohoto časového rámce bylo očekávání, že Česká republika bude schopna do té doby splnit všechna tzv. maastrichtská konvergenční kritéria, která jsou nezbytnou podmínkou pro přijetí eura. Tato kritéria se týkají cenové stability, dlouhodobých úrokových sazeb, stability kurzu české koruny vůči euru, výše deficitu veřejných financí a výše veřejného dluhu.

V době schválení strategie česká ekonomika vykazovala příznivé výsledky a předpokládalo se, že tento pozitivní vývoj bude pokračovat i v následujících letech. Vláda očekávala, že se podaří udržet nízkou inflaci, stabilní kurz koruny a postupně snižovat deficit veřejných financí tak, aby v roce 2009 nebo 2010 byly všechny podmínky pro přijetí eura splněny.

Dalším faktorem, který hrál roli při stanovení tohoto termínu, byla snaha o co nejrychlejší dokončení procesu ekonomické integrace ČR do Evropské unie. Přijetí společné evropské měny bylo vnímáno jako logické vyústění tohoto procesu a jako příležitost, jak dále posílit ekonomické vazby s ostatními členskými státy EU.

Mezi očekávané přínosy přijetí eura v letech 2009-2010 patřilo zejména odstranění kurzového rizika v obchodě s ostatními zeměmi eurozóny, snížení transakčních nákladů, větší cenová transparentnost a v neposlední řadě také impuls pro další ekonomický růst a příliv zahraničních investic. Předpokládalo se, že tyto pozitivní efekty by se projevily relativně brzy po přijetí eura a že by pomohly české ekonomice v dalším rozvoji a konvergenci k vyspělejším zemím EU.

Česko nesplnilo kritéria pro přijetí eura

Přestože původní plán počítal se zavedením eura v České republice v letech 2009-2010, realita byla nakonec jiná. Hlavním důvodem odložení přijetí společné evropské měny bylo nesplnění právě maastrichtských konvergenčních kritérií.

Vedle ekonomických kritérií hrály roli i politické faktory. Přijetí eura nemělo vždy dostatečnou podporu napříč politickým spektrem a část veřejnosti se k němu stavěla skepticky. Chyběl jasný hlas ohledně termínu zavedení eura a kroků potřebných k jeho dosažení.

Světová finanční a ekonomická krize, která vypukla v roce 2008, také přispěla k odložení přijetí eura. Česká ekonomika se musela vypořádat s poklesem HDP, nárůstem nezaměstnanosti a zhoršením stavu veřejných financí. V této situaci nebylo zavedení eura prioritou a vláda se soustředila především na stabilizaci ekonomiky.

Češi se změny měny obávají, Prezident je pro

I přes ujištění odborníků a politiků o výhodách jednotné evropské měny, mnoho Čechů stále vyjadřuje obavy z přechodu na euro. Podle nedávného průzkumu se nejvíce lidí obává zdražení zboží a služeb po zavedení eura. Tyto obavy však makroekonomický analytik Raiffeisenbank Martin Kron považuje za neopodstatněné, jelikož na příkladu Slovenska či Chorvatska se ukázalo, že k žádnému statisticky významnému růstu cen po přijetí eura nedošlo.

Druhou nejčastější obavou je, že by Česká republika po vstupu do eurozóny musela přispívat na pomoc zadluženým státům, především na jihu Evropy. Je pravdou, že členství v eurozóně s sebou nese i spoluúčast na případném krytí dluhů ostatních členských států. Na druhou stranu by však ČR mohla v případě potřeby také čerpat pomoc z evropských záchranných fondů, což je vzhledem k rychlému růstu zadlužení v posledních letech nezanedbatelný fakt.

Prezident Petr Pavel nedávno vyzval k zahájení kroků směřujících k přijetí eura v České republice. Podle něj je jednotná evropská měna příležitostí pro posílení české ekonomiky a konkurenceschopnosti. Zároveň však zdůraznil, že je třeba důkladně zvážit všechny aspekty tohoto kroku a vést širokou veřejnou debatu, která by objasnila výhody i případná rizika přijetí eura.