Tento předmět používáme v kuchyni každý den, a přitom úplně špatně

Patří k nejběžnějším kuchyňským nástrojům. Tuto bazální výbavu kuchyně ovšem často používáme špatně, anebo jí nepoužíváme vůbec. Opomínání této pomůcky má přitom negativní vliv na naše kulinářská snažení, ale také na naši peněženku v podobě vyšší spotřeby energie.

Řeč je samozřejmě o pokličce. Její hlavní předností je schopnost zadržovat teplo a páru uvnitř hrnce. Když se v hrnci vaří voda, proměňuje se na páru, která by se bez pokličky rozptýlila do okolí. S nasazenou pokličkou zůstane uvnitř hrnce, kde se znovu kondenzuje a vrací zpět v podobě tekutiny. Tento proces snižuje tepelné ztráty a udržuje hrnec při vyšší teplotě za spotřeby menší energie.

Kdy na ni nezapomenout

Poklička se hodí skoro vždy na začátku vaření. Nejlépe když chceme rychleji přivést k varu vodu nebo jinou tekutinu. Jejím nasazením se proces výrazně urychlí. Pára nemůže unikat, teplo v hrnci se rychleji zvýší a voda začne vřít dříve.

V průběhu vaření jí nejvíce oceníte při přípravě omáček. Omáčky obvykle vaříme delší dobu. Bez pokličky by docházelo k razantnímu úbytku vody, museli bychom je neustále podlévat a tím by mohly přijít o svou požadovanou chuť. Díky pokličce minimalizujeme redukci šťávy, ponecháme jí správnou konzistenci a jen tak se nám nepřipálí. Zároveň nám zajistí, že bude jídlo rovnoměrněji vařené díky páře, která zůstane uvnitř hrnce. Mezitím tak budeme mít více času na přípravu příloh, dezertů anebo úklid.

Polévky a vývary jsou lehce kontroverzní téma. Některé zdroje uvádí, že by se vývar měl vařit bez pokličky. Pokud se ovšem rozhodnete vývar táhnout delší dobu na mírném ohni, pokličku bychom vám doporučili. Bez ní bude docházet i na mírném ohni k jeho přílišné redukci, ztrátám energie, nerovnoměrnému prohřevu a potřebě dolévat vodou, čímž se připravíte o chuť.

Kdy na naopak ni zapomenout

Během vaření se nejednou dostanete do situace, kdy je redukce tekutin žádoucí. Docílíte tím obvykle vyšší hustoty a zbytnění chutí pokrmu. Za tímto účelem pokličku jednoduše sundáte. U „rychlých akcí“ je jasné, že jí moc neoceníte.

Naprosto nevhodné proto jsou např. během smažení a restování. Tyto typy přípravy vyžadují vysokou teplotu, ale především sucho. Cílem smažení je obvykle dosažení křupavého povrchu. Místo tradičního řízku nebo stripsů byste dušením pod pokličkou dosáhli něčeho nasáklého vodou a zlatavě osmažený trojobal by se vám proměnil spíše v konzistenci těsta.

Poklička se tedy zjednodušeně řečeno hodí v situacích, které vyžadují čas. Několika minutové rychlovky, vyžadující vysoké teploty a manipulaci v průběhu vaření, jako míchaná vajíčka, ale i steaky pokličku logicky neocení.

Úskalí pokliček

Jak jsme řekli, pokličky se hodí tam, kde cílíme na delší dobu vaření a práci s vodou a tekutinami. Existují ale i výjimky. Týkat by se to mohlo některých příloh. Konkrétně těstovin. Většinu z nich (zejména špagety) je zapotřebí vařit ve vroucí, bublající vodě. Díky tomu totiž dochází k jejich přirozenému míchání a neslepí se vám.

Během takto vysokých teplot však máte po přiklopení poklicí jistotu takovou, že vám přetlakovaný hrnec začne plivat páru a tekutinu ven. V případě plynu vám vytékající tekutina může plamen i uhasit. Zde se proto hodí pokličku oželit. Nějakou energii můžete v tomto případě ušetřit, když jí použijete, než se voda přivede k varu.

V některých případech, kde dochází k silnějšímu varu, přesto pokličku oceníte. Týkat se to může např. přípravy brambor. Žádoucí je vařit je ve vroucí, bublající vodě. Pokud byste hrnec zcela přiklopily poklicí, přeteče.

V těchto situacích máte několik možností. Na trhu jsou dnes k dostání pokličky s otvorem, který umožňuje pozvolnější únik páry, aniž by docházelo k přetlaku uvnitř hrnce. Popř. je můžete nechat pouze částečně přiklopené, aby mohla pára unikat a hrnec nepřetekl, ale přitom pozvolněji než bez ní.

Správné používání pokličky má nejen vliv na výslednou chuť a texturu pokrmů, ale také na energetickou spotřebu.