Prvňák krutě vyškolil učitelku. Ta se studem propadla před celou třídou

Tradiční způsob hodnocení žáků známkami od jedničky po pětku je neodmyslitelnou součástí českého školství. A přesto, jak ukazuje příběh z nedávné doby, tento systém není tak pevně daný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jeden žák první třídy totiž nedávno překvapil celou svou třídu i učitelku nečekaným tvrzením – že jeho dědeček dostal na vysvědčení šestku.

Na první pohled se to zdálo být pouze jako nevinný dětský výmysl, který učitelka brala s úsměvem a nedůvěrou. Skutečnost však byla překvapivě jiná. Žák se nenechal odradit a na druhý den přišel do školy s důkazem — starým vysvědčením svého dědečka, na kterém se skutečně objevila známka šest. Pro učitelku, která nikdy neslyšela o šestistupňovém systému, to byl šok. Tento kuriózní moment vzbudil nejen zvědavost dětí, ale také mezi mladými žáky podnítil zvídavou diskusi o historii vysvědčení a proměnách školního hodnocení v průběhu času.

Tento příběh o odvážném prvňákovi, který překvapil svou učitelku i celou třídu historickým vysvědčením se šestkou, je nejen úsměvnou anekdotou, ale také připomínkou, jak se školství vyvíjí a proměňuje v průběhu let. Změny, které nyní ve školách přicházejí, nás možná jednou překvapí stejně jako žákovo nečekané odhalení z minulosti.

Historie šestistupňového hodnocení

Historie šestistupňového hodnocení sahá až do období, kdy bylo Československo pod nacistickou okupací. V roce 1943 bylo do českých škol zavedeno hodnocení, které kopírovalo německý systém. Známky tehdy měly škálu od 1 (velmi dobrý) až po 6 (nedostatečný). Tento systém se nevztahoval jen na prospěch, ale i na chování žáků, které se hodnotilo samostatně ve čtyřstupňové škále.

V tomto období došlo k výraznému zpřísnění hodnocení žáků. Učitelé byli instruováni, aby dávali přísnější známky, a vyznamenání mohl získat pouze jediný žák ve třídě. Tento systém měl pravděpodobně záměr pod vlivem okupační politiky omezit počet vzdělaných lidí, kteří by mohli představovat potenciální hrozbu pro tehdejší režim. Přísnější hodnocení často vedlo k tomu, že méně úspěšní studenti byli předčasně směrováni do pracovního procesu, což mělo negativní dopad na jejich možnosti dalšího vzdělání.

Po skončení druhé světové války se české školství rychle navrátilo ke starému pětistupňovému systému, který známe dnes. Známky od 1 do 5 se opět staly normou, a na šestku se pomalu zapomnělo. Staré vysvědčení však dodnes může vyvolat údiv a překvapení, jak se stalo i v tomto případě.

Konec klasického vysvědčení

O výhodách a nevýhodách známkování se diskutuje již dlouhá léta. Ministerstvo školství zvažuje, že od školního roku 2027/2028 se zruší známkování pro první třídu, a o rok později i pro druhou. Místo tradičních známek budou děti dostávat slovní hodnocení, což má snížit tlak na výkon a vytvořit méně konkurenční prostředí. Slovní hodnocení, které již nyní funguje jako alternativa, se postupně stane standardem a od žáků se bude očekávat i sebehodnocení. Ministerstvo si od této změny slibuje nejen lepší atmosféru ve školách, ale také snížení počtu odkladů školní docházky, přičemž se uvažuje o jejím zavedení i ve vyšších ročnících.

Budoucnost hodnocení ve školách

Ministerstvo školství již zvažuje, že by slovní hodnocení mohlo být rozšířeno i do vyšších ročníků, a dokonce i na druhý stupeň základních škol. Tato změna však bude záviset na výsledcích pilotních programů a zpětné vazbě od učitelů, rodičů a žáků.

Slovní hodnocení představuje významný krok směrem k modernizaci českého školství. Pokud se ukáže jako efektivní, mohlo by pomoci vytvořit školní prostředí, které více podporuje rozvoj dovedností, kritického myšlení a osobního růstu namísto pouhého memorování a snahy dosáhnout co nejlepší známky.