Vědci vytvořili simulaci, jak by vypadala atomová válka mezi USA a Ruskem

S momentální situací ve světě si člověk občas může položit otázku, co by se stalo, kdyby se nemyslitelné stalo myslitelným a propukl soudný den. To nám nyní vědci z Future of Life Institute nasimulovali.

Pravidla jaderné války jsou poměrně jednoduchá, pokud jedna strana zaznamená letící atomové hlavice směrem k nim, tak druhá strana je vypustí také. Vzhledem k tomu, že nejvíce atomových bomb má v arzenálu USA a Rusko, tak by největší výměna proběhla právě mezi nimi. USA má momentálně k dispozici cca 5244 atomových bomb. Rusko má o něco více, cca 5899 atomových bomb. Ale jen omezený počet je připraven ihned k odpalu.

Čísla zahrnují jak taktické, tak strategické atomové bomby. Taktické atomové bomby jsou určené na likvidaci menších cílů, například vojenských základen, takže mají menší hlavici a tím pádem i účinek. Naopak strategické atomové bomby jsou určené na totální likvidaci měst, takže to jsou ty, co známe z různých katastrofických filmů.

Samozřejmě, jak je to se stavem a funkčností ruského jaderného arzenálu, to nikdo neví, ale pokud je stav atomových hlavic podobný jako stav ruské armády, tak se dá říct, že plno z těch atomových bomb nebude fungovat. Jelikož i údržba atomových bomb stojí nemalé peníze a úsilí.

Atomové bomby by se vypustily ze všech možných platforem: z ponorek, strategických bombardérů, podzemních sil a z mobilních raketových platforem, co obsahují mezikontinentální balistické střely. Samotnému útoku by předcházelo vypuštění EMP bomb na zneškodnění elektroniky a ochromení obranných a komunikačních systémů. Atomové bomby dosáhnou cíle klidně během deseti minut a některým na slabších raketách to může trvat i několik hodin v závislosti na vzdálenosti.

Během pár sekund od dopadu by se vypařily stovky milionů lidí z povrchu zemského a dalších několik stovek milionů by dostalo smrtelnou dávku radiace a zemřelo později.

To nejhorší na atomové válce ale nejsou samotné detonace atomových bomb, ale nukleární zima. Ta by vznikla kvůli kouři a ohňovým bouřím, které by byly po celém světě. Během několika týdnů by se kouř dostal vysoko do atmosféry až nad mraky a efektivně zastínil většinu planety a znemožnil slunečním paprskům dostat se na povrch. To by způsobilo, že i v létě budou na celé planetě teploty hluboko pod nulou. Drtivá většina světové populace by nejspíše zemřela postupně hlady.

Jak je vidět, v atomové válce nejsou žádní vítězové, ale jen poražení. Nezbývá než doufat, že nukleární Armageddon zůstane opravdu jen ve vědeckých simulacích.

Zdroj: autorský článek, Arms Control Nuclear association, Future of Life Institute