Tato světová senzace v Česku čelí katastrofě. Odborníci tvrdí, že do 10 let zmizí
Když zavřete oči a představíte si místo, kde vládne jen příroda, možná se vám vybaví hustý les. Stromy, které zažily staletí lidské historie, klid, do kterého zasahuje jen šelest listí nebo zpěv ptáků. Takových míst už moc není. A jedno z nich v Čechách bojuje o přežití.
Boubínský prales, srdce Šumavy, nemá jen tak obdoby. Už více než 160 let na něj pohlížíme jako na vzor divoké přírody. Je to les, v kterém lidská ruka zasahovala jen minimálně, a přesto, nebo možná právě proto, je tak jedinečný. Projdete-li se po jeho naučné stezce, spatříte něco téměř nadpozemského. Staré, majestátní smrky a jedle, popadané kmeny zarostlé mechem, a mezi tím vším rašící nový život. Každý strom by mohl vyprávět svůj příběh, některé totiž začaly růst ještě v době, kdy na trůnu seděla Marie Terezie. „Hodnota Boubínského pralesa je nevyčíslitelná. Jde o jedinečnou scenérii, na které lze demonstrovat přirozený vývoj šumavského lesa ve všech jeho fázích. Je skutečným národním divadlem přírody,“ řekl ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený v Českém rozhlasu.

Nepřítel, který mění tvář lesa
Jenže to, co přežilo staletí, teď ničí malý brouk. Kůrovec, který byl dřív přirozenou součástí lesního ekosystému, se kvůli změnám klimatu stal obrovským problémem. Stromy, oslabené nedostatkem vláhy a vysokými teplotami, nemají sílu se mu dostatečně bránit. A tak odborníci bijí na poplach. Pokud se nic nezmění, za pár let se může Boubínský pralesa proměnit jen ve smutnou vzpomínku. A co je na šumavském pralesu tak jedinečného? Jedná se o největší nedotčenou plochu původního lesa ve střední Evropě, rozkládající se na západním svahu hory Boubín. Vidět zde můžete vzácné stromy, které jsou 300 až 400 let staré a dosahují výšky třeba až 50 m. Ze starých pařezů vyrůstají mladé stromky, kmeny stromů jsou všelijak pokroucené, kořeny propletené a les je tedy plný podivných tvarů. Za vidění stojí mohutné chůdovité kořenové systémy rostoucí nad zemí.
Historie, která inspiruje
Hodnotu Boubínského pralesa lidé znají už po staletí a jsou si moc dobře vědomi, že některé věci je důležité chránit. V roce 1858 prosadil lesník Josef John, aby prales zůstal nedotčený. V době, kdy se kácelo, co se dalo, to byl odvážný krok. Díky jeho vizionářství dnes máme příležitost vidět, jak kdysi vypadala šumavská příroda. Naučná stezka vás zavede kolem pralesa, ukáže vám uměle vybudované Boubínské jezírko a nabídne nádherné výhledy z rozhledny. Každý krok vám při procházce připomene, jak vzácné tohle místo je.

Klimatické změny
Odborníci i ochranáři hledají cesty, jak Boubínskému pralesu pomoci, ale řešení není jednoduché. „Kůrovec, který se namnoží v bezzásahové zóně pralesa, se nikam neztratí a logicky napadá stromy v okolí. Kůrovec se tak šíří exponenciálně. Z jednoho stromu je napadeno deset dalších. Chceme být připravení a případně zasáhnout, ale nejde o masivní těžbu ani o vytváření holých ploch či ekonomický zisk, ale o obranu lesa před rozšířením kůrovce v dalších lesích. V bezzásahové zóně jsme nikdy nekáceli a kácet nebudeme,“ uvedl generální ředitel Josef Vojáček v tiskové zprávě Lesů ČR. „Napadení smrků kůrovcem v okolí jádra boubínské rezervace zatím není v kalamitním rozsahu, ale důležité je se na takovou variantu připravit. Lesníci chtějí kůrovce zastavit s ohledem na přírodu i zákony. Jejich zodpovědný přístup musím jen ocenit,“ okomentoval situaci ministr zemědělství Miroslav Toman.
Záchrana tak vzácného místa ale není jen v rukou odborníků. Každý z nás může přispět. Může to být třeba omezením zbytečného plýtvání energií nebo podporou projektů, které se zaměřují na ochranu přírody. A pokud byste se rádi na Boubín podívali, vydejte se tam, dokud je ještě čas. Naučná stezka, Boubínské jezírko i rozhledna rozhodně za výlet stojí, jen buďte ohleduplí a držte se pouze vyznačených cest, aby nedocházelo k dalšímu ničení přírodní památky.