Jaký musíte mít příjem, abyste byli oficiálně považováni za střední třídu?

Střední třída je základem státu. Podle odborníků z řad ekonomů a sociologů na ní závisí pokrok společnosti a udržení demokratických a kapitalistických hodnot. V ideálním případě by k ní měla patřit většina obyvatel. V Česku je podíl střední třídy zhruba 60 procent.

Zatímco bohatá vrstva se daním často umí vyhnout a chudá zase nemá moc čím přispět, střední třída v podstatě živí stát. Střední vrstva většinou rozhoduje o budoucí podobě země – jak se v ní budou vychovávat děti, kdo se bude volit a co se bude nakupovat.

Jenže kvůli růstu cen a globálnímu rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými je střední třída pod sílícím tlakem. V Česku se podíl střední třídy pozvolna snižuje, přesto k ní nadále patří nadpoloviční většina obyvatel.

Definice střední vrstvy ale není vůbec jednoduchá. Zdaleka to totiž není jen o penězích.

Jaký plat bere střední třída?

Nejpoužívanější ekonomická definice střední třídy pochází z dílny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle ní patří do střední třídy každý, kdo pobírá plat v rozpětí 75 až 200 procent mediánu mezd. Medián je částka, která se nachází přesně v polovině platů v Česku. Půlka lidí bere více než je medián, druhá půlka méně.

Podle Českého statistického úřadu je medián mezd v současnosti 41 739 korun. To znamená, že do střední třídy patří každý, kdo pobírá mzdu mezi částkou 31 304 korun a 83 478 korun. Podle dat ČSÚ do této kategorie spadá zhruba 60 procent obyvatel.

Střední třída je ale vedle ekonomického také silný sociologický pojem. Pro společnost je totiž zásadní, jak se zástupci této třídy chovají a co si mohou dovolit.

Obecně se má za to, že zástupce české střední třídy v klidu vyžije ze svého platu. Může si dovolit něco každý měsíc odložit stranou, investovat nebo utratit za zážitky. Zajímají ho investice do vzdělání, zdravotnictví a bydlení. Dokáže splácet hypotéku na skromnější byt nebo dům. Má dost možná i vlastní auto, třebaže to není nejnovější Porsche.

Experti ale upozorňují, že jak rostou ceny nájmů a nemovitostí, s poplacením základních výdajů začíná mít problémy i střední vrstva.

„Není to jen o cenách nemovitostí, ale hypotéka je drahá a nevypadá to, že by měla klesat na úroveň, na kterou jsme předtím byli zvyklí. Člověk s platem 40 tisíc, nebo dvojice s příjmem 80 tisíc hrubého, když zaplatí 15 000 za hypotéku nebo 20 000 za nájem, tak to je ve výdajích znatelná položka. Něco dáte za jídlo, něco dětem za kroužek a na konci vám nezbyde ani na tu dovolenou,“ popsal ekonom Dominik Stroukal pro Seznam Zprávy.

Propad ze střední do nižší třídy

A jak se naopak pozná, že člověk patří do nižší třídy nebo že pomalu opouští střední třídu? Nejvíce se to samozřejmě opět projevuje v peněžence. Když člověk bere třeba jen 30 tisíc korun hrubého měsíčně, začne na něj doléhat stres z placení základních výloh.

S takovou výplatou totiž bude mít problém zaplatit nájem nebo poplatit opravy auta. Zapomenout bude muset také na jakékoli extra útraty. Vzdělání dětí zřejmě odsune na druhou kolej a bude se soustředit na holé přežití.

Úspory jsou pro nižší vrstvu největší problém. Když se rozbije auto nebo pračka, musejí si chudší lidé kolikrát na opravu půjčit. Peníze bokem nemají. Nedosažitelným snem je pro ně také dovolená v zahraničí. Ostatně i výlet po Česku může výrazně zatížit rodinný rozpočet.