Vypadá jako Lamborghini, ale není. Tento levný luxus si může dovolit i student ze střední

Na první pohled vypadá jako supersport z plakátu. Široká karoserie, agresivní linie a aura čistokrevného supersportu, která přitahuje pohledy na ulici i obdivné komentáře na benzínce. Přesto nejde o žádný drahý italský stroj, který by zruinoval peněženku i těch nejbohatších. O tomhle autě se nedávno vedla živá debata na jednom z motoristických fór, a jedna z poznámek zaujala: „Tohle si na rozdíl od Lamba může dovolit i student ze střední.“

A právě tato věta odstartovala vášnivou diskuzi o tom, jestli je možné za pár set tisíc korun jezdit v autě, které vypadá jako exotické superauto, a přitom neřešit leasing na desítky let. Zní to jako sen? Na první pohled možná ano. Ale v motoristickém světě se najdou modely, které dokážou překvapit, nejen vzhledem, ale i cenovkou.

Hi-tech z Japonska vypadá jako italský sporťák

Diskuze na fóru se nakonec stočila k modelu, který v 90. letech působil na silnicích skoro stejně efektně jako tehdejší supersporty. Řeč je o Mitsubishi 3000GT, známém také jako GTO (v Japonsku). Auto, které vzniklo v roce 1990 a na první pohled si ho leckdo spletl třeba s raným Lamborghini Diablo. A právě to není náhoda, designéři Mitsubishi se totiž nebáli ostrých hran, širokých blatníků a výrazných spoilerů, které byly v té době symbolem rychlosti a luxusu.

Mitsubishi 3000GT byl pro značku vlajkový sportovní model. Nešlo jen o líbivý kabát,  automobilka do vozu nacpala řadu tehdy přelomových technologií. Pro Japonce to byl výkladní skříň inženýrské zdatnosti a snaha ukázat, že na poli sportovních aut umí konkurovat světové špičce.

Pod kapotou bestie

Mitsubishi 3000GT existoval ve více verzích, ale nejvíc motoristické nadšence lákala varianta VR-4. Ta měla pod kapotou třílitrový šestiválec s dvojitým turbodmychadlem. Výkon se pohyboval kolem 286 koní (v některých specifikacích i víc), což zaručovalo zrychlení na stovku kolem 5,5 sekundy.

Technologické vychytávky zahrnovaly pohon všech kol, řízení všech kol, aktivní aerodynamiku (nastavitelný zadní spoiler a přední splitter) i elektronicky řízené tlumiče. V mnoha ohledech šlo o hi-tech hračku pro dospělé, která si nezadala se soudobými vozy mnohem zvučnějších značek.

Vypadá na miliony stojí zlomek

Mitsubishi 3000GT se nebál tvářit jako exot. Pop-up světlomety, široké blatníky, masivní nárazníky i výrazné zadní křídlo v některých verzích připomínaly právě supersporty typu Lamborghini Diablo. A nebyla to jen náhoda,  začátek 90. let přál extravagantním tvarům a Mitsubishi se chtělo vizuálně zařadit mezi elitu.

Z bočního pohledu, zejména v úpravách s doplňkovým spoilerem nebo v tuningových verzích, dokázal 3000GT na chvíli zmást i zkušené automobilové fanoušky. Na ulici vypadal jako auto za miliony, ale přitom byl o poznání dostupnější.

Sen za pár set tisíc nebo za desítky milionů

Abychom měli srovnání: Lamborghini Diablo přišlo na trh ve stejnou dobu jako 3000GT a stalo se snem celé generace. Mělo ale motor V12 o objemu 5,7 litru, výkon kolem 500 koní a zrychlení na stovku za zhruba 4 sekundy. Diablo bylo nekompromisní supersport s motorem uprostřed a cenovkou, která byla pro většinu smrtelníků mimo realitu.

Dnes jsou karty rozdány jasně. Mitsubishi 3000GT / GTO se na trhu dá pořídit už od 300 000 Kč v atmosférických verzích. Turbo modely VR-4 v pěkném stavu stojí kolem 600 000 až 900 000 Kč, špičkové kusy s nízkým nájezdem i víc než milion. Pořád ale jde o částky, které jsou při troše štěstí a šetření dosažitelné i pro nadšence s běžným příjmem, a ano, možná i pro toho studenta, o kterém se psalo na fóru.

Lamborghini Diablo je už úplně jiná liga. Nejlevnější kusy začínají na 5 milionech Kč, často ale potřebují drahou renovaci. Krásné kusy, limitované edice a výjimečně zachovalá auta se prodávají za 8 až 20 milionů Kč a víc.