Ukrajinci předvedli švédský tank Stridsvagn 122 v akci. Jedná o nejcennější stroje současnosti

Na internet se dostalo video, na kterém ukrajinští vojáci používají tank Stridsvagn 122. Je vidět, že v něm používají protitankové střely DM-53. Tato konfigurace poskytuje velmi vysokou palebnou sílu, píše web Essanews.

Tanky Stridsvagn 122 se na frontu dostaly díky úsilí Švédska. Podle jednomyslného názoru mnoha odborníků se jedná o nejcennější stroje, které má Kyjev v současnosti k dispozici.

Ačkoli záběry ukazující použití Stridsvagnu 122 ve válce proti Rusku byly zveřejněny již mnohokrát, je to poprvé, kdy je možné vidět, jakou munici ukrajinští vojáci používají. Jedná se o protitankové granáty z rodiny DM-53, které se začaly vyrábět koncem 90. let. Při výstřelu jsou schopny dosáhnout rychlosti až 1720 m/s.

Obranná armáda je posilována raketami DM-53A1. Jedná se o nejlepší verzi těchto střel, která zahrnuje řešení z pokročilejších střel DM63. Jejím použitím lze účinně eliminovat i novější, dobře pancéřované tanky. Také ty s dvouvrstvým reaktivním pancířem. Rusové je používají mimo jiné v tancích T-80BVM a T-90M, které jsou označovány za „Putinovu chloubu“.

Vojenské zlato ze Švédska

Tanky Stridsvagn 122 byly vyráběny v letech 1994-2001. Vycházejí z německých tanků Leopard 2A5, ale bylo provedeno několik unikátních konstrukčních změn, aby vznikly stroje s většími schopnostmi.

Stridsvagn 122 je robustnější (včetně zesíleného stropu a boků korby a odolnějších palivových nádrží), má vyspělý systém řízení palby, který je bližší tanku Leopard 2A6 než tanku Leopard 2A5, a systém velení a řízení tanku (TCCS).

Stejně jako u tanků Leopard 2A5 je i zde hlavní výzbrojí hladkohlavňový kanon ráže 120 mm L/44. V případě tanku Leopard 2A5 je hlavní výzbrojí kanon ráže 120 mm. Kromě něj může posádka tanku Stridsvagn 122 používat také dva kulomety ráže 7,62 mm a zadýmovací granátomet ráže 80,5 mm. Stridsvagn 122 je těžší než německý prototyp (váží asi 60 tun), ale díky motoru o výkonu 1 500 k dokáže zrychlit až na 70 km/h.

Zdroj: redakce, essanews.com, Wikipedia