Ukrajinci obdrželi zbraně „duchů“. Nejsou ani v nabídce výrobců. Co je to za zbraně?
Ukrajina obdržela od Západu velké množství výzbroje v podobě postsovětských zbraní i moderního vybavení. Do druhé kategorie lze rozhodně zařadit protilodní miny PARM/DM-22, které objevili Rusové, napsal server Military Leak.
Německo se zpočátku dost zdráhalo poslat Ukrajině vojenské vybavení. Pokud však povolení přišlo, šlo obvykle o specifickou výzbroj, která byla na Ukrajinu posílána. Řeč je například o protitankových granátometech Panzerfaust 3 nebo RGW90 a včera bylo oznámeno odeslání 50 samohybných protiletadlových systémů Flakpanzer Gepard.
Na internetu se objevily snímky velmi zajímavé německé protitankové protizemní miny, kterou Rusové ukořistili u Iziumu v Charkovské oblasti. Kus na fotografii byl vyroben v roce 1996 a, jak uvádí portál ZBiAM, na Ukrajinu bylo dodáno 2000 min různých typů, včetně PARM.
Protilodní mina PARM/DM-22 – co to je a jak funguje?
Protitankové miny jsou nejnovějším „módním trendem“ pro protitankové miny staré jako obrněná vozidla. Rozdíl je však v tom, že útočí na cíle z boku, nikoliv zespodu, a mnohé z nich patří do kategorie inteligentních min, které lze na konci konfliktu deaktivovat nebo se tak časem samy deaktivují.
K útoku se v závislosti na modelu používá střela s konvenční nebo tandemovou kumulativní hlavicí, případně s výbušně tvarovaným penetrátorem (EFP). Německá konstrukce využívá první metodu a její kořeny sahají až do roku 1980 a do Bundeswehru se dostala v roce 1990. Na videu níže můžete vidět minu PARM v akci.
Jedná se o konstrukci německé společnosti TDW GmbH, která je nyní součástí MBDA Germany. Zajímavé je, že v katalogu společnosti není o této mině žádná zmínka, ale TDW vystavuje PARM na velkých zbrojních veletrzích. Jedná se tedy o jakýsi „duchovní“ produkt. Za prvé se jedná o vysoce moderní výrobek a za druhé patří do skupiny kontroverzní výzbroje, jako jsou miny, které mají velmi černé PR.
Za zmínku stojí také to, že evropští výrobci (zejména ti menší) jsou obvykle mnohem méně otevření ve srovnání s konkurencí např. z USA. To je patrné zejména na různých veletrzích zbraní, jako je MSPO.
Soudě podle obrázků a s odkazem na portál Soldat&Technik.de se jedná o první generaci s dosahem do 40 m, a nikoliv, jak tvrdí Ukrajina Weapons Tracker PARM 2 s dosahem 100 m. Mina se odpálí poté, co vozidlo rozdrtí optický kabel položený podél dráhy letu střely.
Kromě toho je důl v pohotovostním režimu až 40 dní, poté se deaktivuje. To je velmi žádoucí, protože jak historie mnohokrát ukázala, po skončení války se vždy vyskytl problém stále aktivních min nebezpečných pro civilisty. Deaktivovanou minu PARM lze samozřejmě po výměně baterie za novou znovu použít.
Mina PARM váží přibližně 10 kg, z čehož 1,5 kg připadá na tandemovou kumulativní hlavici schopnou zničit jakýkoli ruský tank chráněný reaktivním pancířem. Různé zdroje uvádějí schopnost propálit až 600 mm oceli. Je třeba si uvědomit, že u sovětských tanků, jako jsou T-72 nebo T-64, je karusel automatického nabíječe zapuštěn nízko v korbě tanku, takže zásah minou PARM v podstatě zaručuje silný výbuch spojený s efektním výbuchem věže.
Příprava přepadení vyžaduje pouze postavení miny na skládací trojnožku, umístění hlavice ve směru místa útoku a rozvinutí optického kabelu.
Modernizovaná mina PARM 2
Za zmínku stojí, že firma TDW vedla vývoj systému a v roce 1990 se objevila koncepce použití akustického senzoru v kombinaci s infračerveným senzorem, což umožnilo výrazně zvýšit dosah na 100 m. Tato kombinace byla použita vzhledem k tomu, že infračervený snímač nepatří mezi energeticky úsporné, takže se aktivuje pouze tehdy, když mikrofon zachytí zvuk motoru charakteristický pro tank nebo jiné těžké vozidlo. Z tohoto důvodu se údajně pohotovostní doba zkrátila na maximálně 30 dní.
Zajímavé je, že je možné minu naprogramovat tak, aby bylo napadeno například pouze třetí vozidlo v koloně. Mina má mít schopnost rozlišit délku objektů, což může znamenat použití IR senzoru čtvrté generace schopného detekovat nejen tepelné skvrny, ale i tepelné obrazy cíle jako např. u protiletadlových střel Mistral.
Mina PARM 2 se pozná podle toho, že má namontovaný přídavný infračervený senzor, který na kusech z Ukrajiny není vidět. Společnost TDW, která tuto minu nemá ve svém oficiálním katalogu, nicméně vystavovala tuto variantu mimo jiné na londýnském veletrhu DSEI 2021. Podle informací má navíc PARM 2 také vylepšenou kumulativní hlavici s větší průbojností na 750 mm a dostřelem zvýšeným na 100 m. Podle původních plánů měla být poslední varianta zavedena do výzbroje Bundeswehru v letech 1994 až 1996.
Miny PARM byly vytvořeny jako jeden z mnoha nástrojů určených k odražení početných obrněných jednotek tehdejší Varšavské smlouvy, které měly zaútočit na západní oblasti dnešního Německa v případě přechodu od studené války k „horké“. Nyní se miny dostaly jako pomoc na Ukrajinu a dá se říci, že po letech jsou využívány v souladu se záměry jejich tvůrců.
Zdroj: militaryleak.com, Wikipedia