Události na Ukrajině ukazují na křehkost tanků. Mají tanky ve válkách vůbec ještě nějakou budoucnost?

Za tři týdny bojů ztratilo Rusko nejméně 270 tanků, což je téměř 10 % jeho odhadovaných aktivních tankových sil. Mnozí analytici nepřipisují neúspěch ruského útoku jen jeho velitelům nebo špatné strategii, začínají uvažovat o samotné myšlence tanku jako frontové zbraňové platformy, uvádí se na webu Military.

Stále častěji se objevující důkazy o taktické slabosti tanků. Jak se vyjádřil jeden z odborníků, možná je na čase otevřít debatu o tom, zda tanky nejsou na cestě na hřbitov vojenských dějin. Před sto lety Britové přišli s tanky jako s pozemními bitevními loděmi, obrněnými koráby, které mohly překonat většinu terénu a překvapit nepřítele nepřekonatelnou kombinací rychlosti a palebné síly. Poprvé byly nasazeny během první světové války, aby prolomily patovou situaci zákopové války.

Jejich úkolem bylo vždy proražení nepřátelských pozic, aby je mohla hned poté obsadit pěchota. Tanky byly od počátku náchylné na ruční zbraně, jako byly bazuky, samonabíjecí pušky a improvizované výbušniny. Při pohledu na neúčinnost ruských tankových útoků na Ukrajině však můžeme vidět, jak technologie – zejména pokrok v oblasti vysoce účinných výbušnin a řízených střel – ještě více navyšuje šance ve prospěch protitankových útočníků.

• 

Jeden z obranných vojenských analytiků, Edward Luttwak, přirovnal roli tanků na Ukrajině ke švýcarským bojovníkům z renesanční éry vyzbrojených kopím a halapartnou, kteří kdysi tvořili přední linii armády. Odborník předpovídá, že tato předsunutá role, kterou tehdy zastávali pěšáci a nyní tanky, se pravděpodobně přesune na drony, robotická vozidla a úderné systémy dlouhého dosahu.

Vojáci, a dokonce i dobrovolníci, mohou s velmi malým výcvikem porazit tanky mnoha způsoby. Například Javelin je střela typu „vystřel a zapomeň“, která svému uživateli umožňuje se po výstřelu okamžitě přesunout nebo krýt. Má režim, který zasáhne tank tam, kde je jeho pancíř nejslabší, tedy nahoře. Ukrajina na tyto zbraně cvičí své záložníky, z nichž někteří nastoupili až po vypuknutí války.

Relativně jednoduché je také použití lehké protitankové zbraně nové generace NLAW britské a švédské konstrukce. Váží asi tolik jako bedna piva. Obsluha ji má na rameni, několik sekund sleduje cíl v okruhu půl kilometru a pak vystřelí. Naváděcí systém střely automaticky převezme řízení. „NLAW je lehká protitanková zbraň. Je to vlastně plastová trubka s raketovou náloží,“ řekl Luttwak. „Namíříte a vystřelíte. Náklaďák jich může na rohu ulice v Kyjevě vyložit najednou třeba 500,“ dodává odborník.

Ukrajina využívá obrysy svých předměstí, aby zastavila ruský postup na Kyjev. Odhodlaní ukrajinští bojovníci zde zastavují kolony vozidel. Dělo se tak například v Irpinu na severozápadě Kyjeva, kde do kolon obrněných vozidel bušilo ukrajinské dělostřelectvo a také malé skupiny vojáků a dobrovolníků, kteří stříleli z protitankových zbraní. V Brovarech na východě Kyjeva zase rozmístily týmy protitankové zbraně Stugna-P podél hlavních dálnic a dopravních tepen a vyčkávaly, až se tanky přiblíží na dostřel.

A pak jsou tu bezpilotní letouny. Mají velikost od stíhačky až po dlaň vojákovy rukavice. Boje na Ukrajině ukázaly, že drony nabízejí velké výhody. Mohou se pohybovat v blízkosti obrněných vozidel a zasahovat je řízenými střelami, jak opakovaně ukázal například turecký TB2. Mohou také zjišťovat tankové pozice a předávat je dělostřelcům. Drony mohou navíc létat níže bez rizika ztráty pilota. Svou roli v boji proti tankům mohou hrát i menší drony. Bidenova administrativa posílá na Ukrajinu 100 dronů Switchblade, vzdušných prostředků na jedno použití o velikosti batohu, které mohou vyřadit obrněná vozidla tím, že do nich vletí jako kamikadze a odpálí se.

• 

Tanky mají ale starosti už i samy se sebou. Například tank T-72 má na jednu nádrž paliva dojezd kolem 600 kilometrů, váží 40 tun a neujede ani jeden kilometr na téměř čtyři litry nafty. Na Ukrajině se mnoho ruských tanků příliš vzdálilo od nákladních automobilů s pohonnými hmotami a skončilo v bahně. Mnoho dalších tanků se i na základě těchto zkušeností držela na silnicích. Jejich velitelé nechtěli údajně ztratit kontakt se zajišťovacími vozidly. Shlukli se tedy často na dostřel děl a zaplatili za to vysokou cenu.

Zastánci tanků mohou tyto případy připisovat příšerné ruské taktice. I bez ní ale tanky v porovnání s moderními zbraňovými systémy působí těžkopádně. Jejich obhájci uznávají, že pokud mají tanky i nadále hrát svoji roli na bojištích, musí se stát, podobně jako válečné lodě, hůře zničitelnými prostřednictvím pancéřování a obranných systémů, které zmatou nebo zachytí střely.

Jednou z cest, kterou navrhuje historik Jeremy Black ve své knize „Tanková válka“ z roku 2020, je přestavba bojového tanku na mateřskou loď dronů, která může vypouštět a řídit vzdušné drony nebo pozemní vozidla bez posádky. Ať už bude využití tanků v budoucnu jakékoli, budou pravděpodobně stále více odsouvány do méně významných rolí, protože zbraně jsou stále modernější, výkonnější a přesnější. Časem možná z válečných bojišť docela vymizí. Ideální by ovšem bylo, kdyby už žádná válečná bojiště neexistovala.

Zdroj: military.com