Petici proti válce na Ukrajině podepsalo více než 8000 ruských vědců. Chtějí spolupracovat se zahraničními kolegy

Vědci z Ruska se připravují na bolestnou izolaci. Internetovou petici ruských vědců a vědeckých pracovníků, kteří jsou proti válce, podepsalo více než 8000 lidí. Upozorňují, že Rusko se napadením Ukrajiny proměnilo ve vyděděný stát, a že bez plnohodnotné spolupráce se zahraničními kolegy nemohou normálně vykonávat svou vědeckou práci.

Ve vědeckých oblastech, které mají hluboký dopad na budoucnost a poznání lidstva, způsobuje válka ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině rychlý a rozsáhlý rozklad vztahů a projektů, které spojovaly Moskvu a Západ, uvádí se na webu Japantoday. Budování mostů prostřednictvím vědy se rozpadá.

Řešení změny klimatu a dalších problémů bude bez vzájemné spolupráce obtížnější a ztratí se čas. Ruští a západní vědci se stali závislými na vzájemných odborných znalostech, protože společně pracovali na hlavolamech od odhalování síly atomů až po vystřelování sond do vesmíru.

Příkladem může být plánovaný marsovský rover Evropské kosmické agentury (ESA). Pokud skutečně dojde k trvalému přerušení spolupráce, bude nutné nahradit například soustavy ruských senzorů, které jsou nezbytnou součástí roveru, jinou technologií. V takovém případě by ke startu nemohlo dojít dříve než v roce 2026. „Nyní jsme nuceni celou spolupráci, kterou jsme měli, přerušit. A to je velmi složitý a bolestivý proces,“ řekl ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher.

• 

Jedním z dalších příkladů je přerušení styků mezi americkým Massachusettským technologickým institutem a výzkumnou univerzitou, kterou sám pomáhal v Moskvě založit. Také nejstarší a největší univerzita v Estonsku nebude přijímat nové studenty z Ruska a spojeneckého Běloruska. Prezident Estonské akademie věd Tarmo Soomere říká, že přerušení vědeckých vazeb je nezbytné, ale bude bolet. „Hrozí, že ztratíme velkou část dynamiky, která žene náš svět k lepším řešením, k lepší budoucnosti,“ řekl Soomere.

Na ukončení spolupráce netlačí jen západní země, ale také ruské úřady. Ruský ministr vědy navrhl, aby vědci již nepublikovali ve vědeckých časopisech s tím, že jejich publikační aktivity již nebudou pro ruskou stranu sloužit jako měřítko kvality práce. Lev Zelenyj, přední fyzik z Ústavu kosmického výzkumu v Moskvě, který se podílel na nyní pozastavené spolupráci na roveru ExoMars, označil situaci za „tragickou“. Nechal se slyšet, že on a další ruští vědci se nyní musí „naučit žít a pracovat v tomto novém prostředí, které jim pracovat nedovoluje„.

Jedním z projektů, které současnou situací trpí, je i projekt ITER v jižní Francii, který se zabývá fúzní energií. Podílí se na něm 35 zemí a Rusko patří mezi sedm zakladatelů. „Projekt byl a nadále je záměrným pokusem zemí s různými ideologiemi něco společně fyzicky vybudovat,“ řekl mluvčí ITER Laban Coblentz. Mezi základní komponenty, které dodává Rusko, patří masivní supravodivý magnet.

Také vědci pátrající po nepolapitelné temné hmotě doufají, že nepřijdou o více než 1 000 ruských vědců, kteří se podílejí na experimentech v evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN. Joachim Mnich, ředitel pro výzkum a výpočetní techniku, řekl, že trest by měl být vystaven ruské vládě, nikoli ruským kolegům. „Nikoho domů posílat nebudeme„, reagoval Mnich na skutečnost, že CERN pozastavil Rusku status pozorovatele v organizaci.

Ruské odborné znalosti budou, podle vědců, chybět i v dalších oblastech. „Při výzkumu magnetického pole Země mohou přístroje ruské výroby provádět takové typy měření, které jiné komerční přístroje vyrobené na Západě provádět nemohou,“ říká Adrian Muxworthy, profesor na londýnské Imperial College. Zklamaný vědec také sdělil, že bohužel počítá s nedodáním 250 milionů let staré sibiřské horniny, která měla být z Ruska do Londýna doručena k výzkumu.

Atmosférický vědec Markus Rex v Německu uvedl, že roční mezinárodní mise do Arktidy, kterou vedl v letech 2019-2020, by nebyla možná bez výkonných ruských lodí, které se prodírají ledem a zásobují jejich výzkumné plavidlo potravinami, palivem a dalšími nezbytnostmi. Invaze na Ukrajinu tuto „velmi úzkou spolupráci“ zastavuje, stejně jako budoucí společné úsilí o studium dopadů změny klimatu.

• 

„Vědě to uškodí,“ řekl Rex. „Stačí si rozložit mapu a podívat se na Arktidu. Je nesmírně obtížné provádět smysluplný výzkum v Arktidě, pokud ignorujete velkou část, patřící Rusku. Je to opravdu noční můra, protože Arktida se rychle mění. Arktida nebude čekat, až vyřešíme všechny naše politické konflikty nebo ambice dobývat jiné země,“ dodal. Jeho slova potvrzují obavy klimatologů, že bez ruské účasti není jisté, jak budou moci pokračovat ve své důležité práci při dokumentování oteplování v Arktidě.

Vědci, kteří se stali přáteli, zůstávají i přes nově vzniklé překážky v neformálním kontaktu. Se zjevnou nelibostí přihlížejí, jak jsou jejich dlouholeté velké i malé projekty přerušovány. Nejistota, zda jejich dlouholetá práce bude mít nějaký smysl, je pro ně skličující.

Zdroj: japantoday.com