Nový lék na Alzheimerovu chorobu obnovuje ztracené vzpomínky u myší. Naději nese i pro lidi se schizofrenii, depresi a PAS

Molekula nového léku funguje úplně jiným způsobem než současné léky na trhu.

Vědci při pokusech na myších objevili molekulu, která podle nich dokáže obnovit poznávací schopnosti a dokonce i vzpomínky ztracené v důsledku Alzheimerovy choroby. Píše informační web o vědě a technice Futurism.com

V tiskové zprávě o studii, která byla zveřejněna v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, Kalifornská univerzita v Los Angeles vysvětlila, že syntetizovaná molekula funguje mnohem jinak než současné léky na Alzheimerovu chorobu na trhu.

Jak převažující obor zkoumání této nemoci opakovaně konstatuje, zdá se, že hlavním hnacím faktorem progrese Alzheimerovy choroby je hromadění škodlivých amyloidních plaků v mozku. Vědci proto v průběhu let zkoušeli různé metody, jak se plaků v procesu zbavit – jak však ukázaly novější studie, monoklonální protilátky, které tyto plaky z mozku odstraňují, neobnovují kognitivní funkce a vzpomínky ztracené v důsledku nemoci.

„Zanechávají po sobě mozek, který je možná bez plaků,“ vysvětlil neurolog z UCLA a vedoucí studie Istvan Mody, „ale všechny patologické změny v obvodech a mechanismy v neuronech se nenapraví.“

Spolu s hromaděním plaků je pro časnou až středně pokročilou Alzheimerovu chorobu charakteristické zpomalení gama oscilací, které odpalují elektrické signály stimulující základní funkce zapamatování, jako je například zapamatování si telefonního čísla.

Molekula DDL-920 řeší poruchy v mozku způsobené narušením oscilací gama

Na řadu přichází nová molekula, pojmenovaná DDL-920 podle laboratoře UCLA Drug Discover Lab, kde byla syntetizována.

Výzkumníci z UCLA předpokládali, že DDL-920 by mohla změnit proces, který brzdí tyto důležité oscilace, a to jak na myších „divokého typu“, tak na myších geneticky modifikovaných tak, aby trpěly Alzheimerovou chorobou (podle některých eticky pochybný postup).

Po dvoutýdenním perorálním podávání léku obsahujícího tuto molekulu si myši s Alzheimerovou chorobou dokázaly vybavit únikové cesty z bludiště podobně rychle jako jejich protějšky divokého typu a po podání léku se u nich také neprojevilo žádné podivné chování.

Jak poznamenává Mody, zbývá ještě vykonat obrovské množství práce, aby se zjistilo, zda by DDL-920 mohla být bezpečná a účinná i pro člověka. Pokud se k tomu však vědci dostanou, mohlo by to mít obrovský význam pro další poruchy charakterizované narušením oscilací gama, mezi něž patří poruchy autistického spektra, deprese a schizofrenie.

„Jsme z toho velmi nadšeni,“ uvedl Mody v tiskové zprávě, „kvůli novosti a mechanismu účinku, kterým se v minulosti nikdo nezabýval.“

Zdroj: PNAS.org, Futurism.com