14. 2. 2022 11:37

Jak astronauti přečkají dlouhé vesmírné mise? Vědci tvrdí, že je musí prospat jako medvědi

Evropská kosmická agentura, hibernace, mise na Mars

V nadcházejících letech nás čeká mnoho vzrušujících vesmírných misí. Posádky budou cestovat na Mars i na vzdálenější planety. Dlouhé mise ale přinášejí značné problémy, popisuje web Universe Today.

Kromě fyzického a duševního stresu, který na astronauty spolu s dlouhodobou mikrogravitací a radiací působí, existují také logistické výzvy, které tyto mise budou představovat. To znamená, že kosmické lodě budou muset přepravovat i značné množství potravin pro astronauty. Evropská kosmická agentura (ESA) proto zkoumá technologii hibernace, která by umožnila astronautům většinu cesty prospat.

ESA tvrdí, že při plánování mise na Mars je nutné počítat s hmotností zásob potravin a vody, které by měly vydržet alespoň dva roky. Udržování astronautů v umělém spánku během cesty by tak mohlo velké množství těchto zásob ušetřit. „Navíc by spánek minimalizoval nudu, osamělost a úroveň agrese související s uvězněním v kosmické lodi,“ řekla Thu Jennifer Ngo-Anh, koordinátorka projektu v ESA.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Strategie zahrnuje navození stavu umělého spánku podobného tomu, který zažívají v přírodě například medvědi. Zvířata hibernují proto, aby přežila zimu, kdy jídlo a voda jsou vzácné. Během této doby sníží svou srdeční frekvenci, dýchání a další životně důležité funkce a jejich tělesná teplota klesne. Pro vědce jsou vzorem pro lidskou hibernaci ve vesmíru medvědi, protože mají srovnatelnou tělesnou hmotnost jako lidé.

Například při cestě na Mars by hibernace podle vědců dramaticky snížila potřebu zásob pro každého člena posádky minimálně o 25 %.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

„Výzkumy ukazují, že medvědi na jaře opouštějí brloh zdravě s jen nepatrným úbytkem svalové hmoty. Trvá jim asi 20 dní, než se vrátí do normálu. To nás učí, že hibernace zabraňuje atrofii svalů i kostí z nečinnosti a chrání před poškozením tkáně,“ vysvětlil profesor Alexander Choukr z Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově.

Aby mohla technologie hibernace v hlubokém vesmíru fungovat, musí být na palubách budoucích generací kosmických lodí moduly s měkkými skořepinami, které nabídnou tiché prostředí s nízkým osvětlením, vysokou úrovní vlhkosti a nízkými teplotami nižšími než deset stupňů Celsia. Astronauti by měli na těle senzory pro měření jejich polohy, teploty a srdeční frekvence.

Výzkumy hibernace se zabývá i americká NASA, která už před časem oznámila oznámila, že hodlá podobné studie i nadále podporovat. Let kosmické lodě by v budoucnu měla řídit jen umělá inteligence, která by „probudila“ posádku jen v případě nouze.

Čtěte také