Gundlachův rotační periskop. Polský revoluční vynález, který okopírovali Američani a Sověti

Kromě pravděpodobně nejlepší modifikace britského tanku Vickers E (tank 7TP) nebo konstrukce prototypu stíhače tanků je polským výtvorem pozorovací zařízení, které převzali stavitelé tanků z celého světa: rotační periskop Gundlach, jak píše server Military History.

Jak pozorovat okolí zevnitř tanku? Nejjednodušší řešení bylo v podobě úzkých pozorovacích štěrbin vyříznutých do pancíře. A to mělo řadu nevýhod. Viditelnost úzkými průzory byla velmi omezená a právě otvory v pancíři byly místem, kde se soustředila nepřátelská palba.

Pokusem o vyřešení tohoto problému bylo zakrytí pozorovacích štěrbin pancéřovým sklem, ale i tak zůstal otvor vyříznutý do pancíře jeho Achillovou patou a vytvořil slabší, náchylnější místo k průrazu. Kromě toho pancéřové vícevrstvé sklo zakrývalo výhled a v případě poškození znemožňovalo pozorování.

Periskop Rudolfa Gundlacha

Jako nejslibnější řešení se ukázaly periskopy. Díky nim bylo možné přenášet obraz z exponovaných pozorovacích přístrojů do bezpečného vnitřku tanku bez jakéhokoli rizika pro pozorovatele. Řešení jednoho problému však vyvolalo další malé zorné pole a omezené možnosti pozorování zadní polokoule.

I když bylo pozorovací zařízení namontováno otočně, jako zmenšená verze periskopu známého z ponorek, jeho použití bylo ztíženo anatomií a stísněností tanku. Pozorovatel obvykle neměl možnost otočit se celým tělem kolem osy periskopu a pozorovat situaci kolem tanku. Řešením tohoto a několika dalších problémů se ukázal být polský vynález: Gundlachův rotační periskop.

• 

Potřeba je matkou vynálezů

Jeho vynálezce, kapitán Rudolf Gundlach, reagoval na naléhavou potřebu polských obrněných vojáků. Tanky, které Polsko vyrábělo v polovině 30. let, byly průzkumné tančíky, ocelové krabice na pásech, bez otočné věže. Protože měly plnit průzkumnou úlohu, bylo nutné zajistit, aby se posádka mohla z jejich vnitřku relativně volně rozhlížet.

Tento problém vyřešil periskop Gundlacha. Nejenže umožňoval posádce rozhlížet se po vozidle, ale také poskytoval velký, více než 50stupňový pozorovací úhel a v případě poškození umožňoval snadnou výměnu, aniž by bylo nutné opustit interiér tanku. Byl to příklad dobře navrženého a promyšleného vynálezu, který jednoduchým způsobem reagoval na výzvu, na níž konstruktéři z celého světa pracovali po celá léta.

• 

Z technického hlediska spočíval průlom v tom, že se k periskopu přidal další prvek se zrcadly, který se vysouval zespodu. Pro pohled do zádě bylo nutné periskop otočit dozadu. Jeho hledáček byl pak pro uživatele neviditelný. Zviditelnil se díky hranolovému nástavci, který se zasunul do místa hledáčku.

Uživatel se podíval dopředu, kde před sebou uviděl zrcadlo odrážející obraz z periskopu namířeného dozadu. Tankista se tak díval dozadu, aniž by musel měnit polohu těla. Z technického hlediska šlo o jednoduché řešení. Z funkčního hlediska to bylo geniální.

Vynález se dostal nejen do polských tanků. Za 1 zlotý (dnes cca 5,5 Kč) byl prodán v rámci vojenské spolupráce Britům, kteří jej legálně použili v celé řadě svých tanků. Polské řešení okopírovali také konstruktéři tanků z celého světa.

• 

Jak umístit periskop na tank?

Na tomto místě je vhodné vyvrátit jeden z největších mýtů spojených s tímto vynálezem. Gundlachův periskop neumožňoval rozhlédnout se bez pohybu hlavy. Bez pohybu hlavy bylo možné dívat se pouze přímo dopředu nebo dozadu. Pro pohled do stran bylo nutné stejně jako u jiných otočných periskopů otáčet periskopem a s ním i hlavou pozorovatele.

To způsobilo mnoho problémů, protože periskopy byly namontovány různými způsoby. Nejhorší byl ten, kde se periskop otáčel pouze kolem své vlastní, svislé osy. Z hlediska lidské anatomie to vyžadovalo cirkusové triky, gumový krk nebo to znemožňovalo všesměrové pozorování.

Pohyb hlavou, ne celým tělem

Druhým řešením bylo umístit periskop na otočný stolek, což byla například otočná část poklopu umístěná nad hlavou člena posádky tanku. Často měla podobu tzv. pozorovací věžičky (nazývané také, podle člena posádky, který ji obsluhoval, velitelská věžička).

Hledáček periskopu se pak neotáčel kolem osy periskopu, ale kolem hlavy pozorovatele. Vzhledem k lidské anatomii to umožnilo volný pohled kolem 180 stupňů. A to byl problém. A právě tento problém vyřešil Gundlachův periskop, který umožňoval pohled zpět, aniž by se změnila poloha. Ve spojení s otáčením periskopu v rozsahu 180 stupňů umožňoval všesměrové pozorování pouze otáčením hlavy, aniž by se měnila poloha trupu.

• 

Takové řešení v podobě periskopu, který se mohl otáčet nejen kolem své osy, ale i kolem hlavy pozorovatele, přijali konstruktéři nejpopulárnějších tanků druhé světové války, jako byl T-34-85 nebo některé verze tanku Sherman. Díky doplnění tohoto řešení o Gundlachův periskop mohli tankisté v klidu a pouze s pohledem vlevo a vpravo pozorovat prostor kolem sebe.

Zdroj: military-history.fandom.com, Wikipedia