Bylo to jídlo pro chudé, ale je to skutečná vitamínová bomba
Nad jídly, která byla dříve tradičními pokrmy chudších vrstev, dneska mnohdy ohrnujeme nos. Některá z nich jsou přitom nejenom chutná, ale také jsou plná vitamínů a cenných látek, které nikde jinde nenajdete. Přísun živin byste měli zvýšit hlavně nyní, s nástupem chladných měsíců a sezónních chřipek a nachlazení.
Obsahuje celou řadu antioxidantů, minerálů a vitamínů včetně céčka. Díky bohaté zásobě probiotik si ho zamilují vaše střeva. Nadto všechno je to chutná surovina, která se skvěle vyjímá vedle pečené kachny, domácího uzeného nebo ve slaném listovém závinu. A klidně i jen tak samotné, když je chuť nebo potřebujete doplnit živiny.
Řeč je o kyselém zelí, pokrmu, který měl nezastupitelné místo v jídelničku našich předků. Dnes ho ale po hříchu přehlížíme. Kyselé zelí bylo levné, snadno dostupné a lidem z chudších vrstev dodávalo potřebné výživové látky, které jim kvůli skrovné stravě chyběly.
Lodě plné zelí
Kyselé zelí se těšilo oblibě už za dob starých Řeků a Římanů, kteří ho skladovali ve sklepích. Popularita pokrmu se ještě zvedla v 16. století, kdy bylo považováno za hotový všelék. Nebýt kyselého zelí, Amerika by možná byla objevena o dost později. Na svých cestách ho v sudech totiž vozil i Kryštof Kolumbus. Mořeplavci tím zaháněli hrozbu kurdějí, které způsobuje právě nedostatek vitamínu C. Později v tom pokračovalo třeba i německé námořnictvo.
Alchymie jménem fermentace
Kyselé zelí vzniká kvašením neboli fermentací. Jak dokládají četné archeologické nálezy z celého světa, jedná se o jeden z nejstarších způsobů konzervace potravin. Proces fermentace spočívá v přeměně organických látek (nejčastěji sacharidů) v látky energeticky chudší. Mléčné bakterie za přítomnosti soli přeměňují cukry v zelí na kyselinu mléčnou. Kyselina potravinu zakonzervuje a udržuje ji déle čerstvou.
Pokud si chcete kyselé zelí připravit sami doma, nejlépe se k tomu hodí zelí pozdní v pevných hlávkách, které nemá silnou žilnatinu. U raného zelí hrozí dřívější zkažení a nejspíš vám ani nebude chutnat.
Zelí se tradičně kvasí v keramickém hrnci, který uzavírá kus vlhké látky, deska a kámen pro zatížení. Zelenina by měla být do nádoby důkladně natlačená, aby se dovnitř nedostal žádný vzduch. Použít můžete také dostatečně velkou skleněnou nádobu.
Vitamínová bomba
Ne náhodou si naši předkové připravovali kyselé zelí před zimou. Hotový produkt v sobě ukrývá vitaminový koktejl, který vám pomůže v prevenci před všelijakými viry. Zelí je obří zásobárnou především vitaminu C. Dále v něm najdete vitamín K, vitamíny skupiny B, draslík, vápník nebo hořčík.
Konzumace zelí je pro lidský organismus skutečně blahodárná. Kromě toho, že posiluje naši imunitu, podporuje tvorbu krve a hormonů, snižuje krevní tlak a odvodňuje tělo.
Probiotika na talíři
Významnou složkou kysaného zelí je vláknina, která prospívá trávení a podporuje zdravý mikrobiom ve střevech. Vnitřnosti díky tomu dobře pracují a snadněji se zbavují odpadních látek.
U mikrobiomu ještě zůstaneme. Kyselé zelí je stejně jako jakákoliv jiná fermentovaná potravina domovem pro živé bakterie – probiotika. Vaše útroby probiotika milují a pomáhá jim to udržovat prostředí mikrobiomu v rovnováze. To se pak odráží nejenom na zdravějším trávení, ale také na vaší imunitě a celkové pohodě organismu. Ne náhodou jsou střeva označována za druhý mozek těla.
Ovšem pozor, kysané zelí je kvůli obsahu nestravitelné rafinózy i zdrojem nadýmání. Doporučuje se proto do zelí přidávat kmín, který mu nejenom dodá chuť, ale zároveň uleví od možných komplikací.
[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]