Pohon vozidel na vodík: kdy bude realitou?

O tom, že jednou budou automobily po celém světě jezdit na vodík, jsme prakticky všichni slyšeli již od dětství. Princip, kdy auto získává energii z vodíku a odpadní látkou je obyčejná voda, není ničím novým. Kdy se ale stane realitou?

Auta na vodík už na silnicích potkáte!

Tato skutečnost je známá jen opravdovým automobilovým či technologickým nadšencům. Auta na vodík už na silnicích můžete běžně potkat! Dokonce si jej můžete sami pořídit, sjednat si k němu povinné ručení a využívat jej pro každodenní ježdění. Příkladem může být vůz Toyota Mirai, který je na trhu již téměř deset let.

Pokud očekáváte nějaký háček, nemýlíte se. Automobil na vodík totiž sice na našich cestách můžete potkat, ale půjde spíše o šťastnou náhodu. Zcela obecně bychom však na otázku položenou v titulku článku mohli odpovědět, že auta na vodík jsou již dnes realitou. Jenže druhá otázka je, kdy se tyto vozy rozšíří masově.

1) Až klesne cena vozu

Vývoj zcela nové technologie, kterou vodíkové automobily bezpochyby představují, se neobejde bez obrovských investic. Aby automobilky takový vůz uvedly do provozu, musejí investovat miliardové částky. Není proto divu, že první vozy, které sjedou z výrobních linek, jsou pak velice drahé. Je nutné zohlednit nejen vyšší výrobní náklady, ale také náklady na vývoj. Žádná firma nebude dlouhodobě živit ztrátový projekt.

Automobily na vodík se ale rozšíří masově až ve chvíli, kdy jejich cena klesne. To přitom může trvat mnoho let.

2) Až budete moci vodík načerpat „kdekoliv“

Když si dnes koupíte automobil využívající k pohonu vodík, máte ve srovnání s vozy na benzín, naftu či elektřinu zásadní problém, a tím je nedostatek vodíkových čerpacích stanic. Ty můžete ve většině států Evropy, snad s výjimkou Německa, počítat na prstech. Ve většině zemí jsou pouhé jednotky vodíkových stanic, a i ve zmíněném Německu se pohybujeme řádově „pouze“ v desítkách.

Evropská unie i její jednotlivé státy sice výstavbu nových stanic podporují. Tempo výstavby ale není nijak oslňující. Pro masivní rozšíření vozů na vodík jde přitom o zásadní překážku.

3) Až bude vodík levnější a ekologičtější

Výroba vodíku je energeticky poměrně náročná. V současné době se přitom mnohdy vyrábí spalováním fosilních paliv. Provoz vodíkového vozu tak může být v konečném důsledku méně efektivní a ekologický než provoz vozu s klasickým spalovacím motorem nebo provoz elektromobilu.

Také výroba vodíku se proto musí zefektivnit a je nutné pro ni využívat solární či větrné elektrárny, kterých musí být dostatečný počet. Teprve poté může nastat bod zlomu, kdy vodík zlevní a stane se z něj pro přírodu velice šetrné palivo.