Vědci vyvinuli počítač, který pohání energie z brčálu. Technologie může znamenat průlom a nahradit baterie
Vědci navrhli způsob, jak napájet malá zařízení z rybniční mrvy, což by podle nich mohlo být praktičtější řešení než lithium-iontové baterie, píše web New York Post.
Jejich štíhlá, ekologická technologie, která je velká asi jako tužková baterie, stačila k napájení nízkoenergetického počítačového čipu, který se nachází v desítkách miliard malých zařízení po celém světě.
K provozu průměrného stolního počítače by bylo potřeba asi 333 milionů těchto „baterií“ z řas.
Tato snadno replikovatelná technologie, vyrobená z levných a z velké části recyklovatelných materiálů, by mohla být použita k napájení rozsáhlé globální sítě malých zařízení vyměňujících si data v reálném čase.

„Rostoucí počet malých zařízení potřebuje stále větší množství energie a my si myslíme, že tato energie bude muset pocházet ze systémů, které ji dokáží generovat, a ne pouze uchovávat jako baterie,“ uvedl Christopher Howe, profesor biochemie a spoluautor výzkumu.
„Naše fotosyntetické zařízení se nevybíjí tak jako baterie, protože jako zdroj energie neustále využívá světlo,“ dodal.
Vědci vysvětlili, že modrozelená řasa, nazývaná Synechocystism, je poháněna fotosyntézou, při níž vzniká mírný elektrický proud, který je zpracováván přes hliníkovou elektrodu.
Nespočet přístrojů zahrnutují vše od osobních chytrých zařízení, jako jsou telefony, hodinky a sledovací kamery, až po kritické nástroje používané ve veřejných službách, jako jsou měřiče teploty v elektrárnách – je propojeno společným mikročipovým procesorem Cortex M, vyvinutým společností Arm Holdings, a často napájeno lithium-iontovými bateriemi.
Výzkumníci z Cambridge však prohlásili, že tento přístup je nepraktický ve srovnání s jejich protokolem z rybníčku, který vykoval dostatek elektrického proudu pro Arm Cortex M0+, energeticky nejúspornější čip z řady mikroprocesorů Arm.
Odborníci očekávají, že do roku 2035 budou připojeny biliony zařízení, která budou vyžadovat třikrát více lithia, než těžíme nyní. Navíc jsou lithium-iontové baterie mimořádně nebezpečné.
Poté, co zařízení úspěšně fungovalo při přirozeném světle po dobu šesti měsíců v polootevřených podmínkách, předložili vědci své výsledky časopisu Energy & Environmental Science, kde byly zveřejněny v pondělí – nyní je to rok, co byl procesor poháněný řasami poprvé zapnut.
„Byli jsme ohromeni tím, jak konzistentně systém fungoval po dlouhou dobu,“ řekl Dr. Paolo Bombelli, výzkumník z Cambridge. „Mysleli jsme si, že se po několika týdnech zastaví, ale on prostě pokračoval dál.“
Zdroj: nypost.com
Nejnovější články
- Nejmenší obydlený ostrov Španělska s pouhými 50 obyvateli zahájil kroky k osamostatnění
- Belgie potopila do Severního moře 23 betonových bloků o hmotnosti 22 000 tun, aby vybudovala první energetický ostrov na planetě
- Nejvyšší silnice Chorvatska: nebezpečný Roadtrip je snem každého milovníka adrenalinu
- Poprvé by podmořský tunel mohl spojit dva kontinenty. Práce mají začít už za rok a cena překročí 150 miliard
- Země, která spotřebovává třetinu světové elektřiny. Více než USA, Indie, Rusko a Japonsko dohromady
- Ve Skandinávii shořelo kvůli stejné závadě už nejméně 45 vozů BMW. Problém mají auta v celé evropě
- Na odlehlém ostrově bylo ponecháno pět krav. O 130 let později se tam vědci vrátili a našli celé stádo
- Zub starý 59 000 let nabízí výjimečný pohled na to, jak neandrtálci řešili zdravotní problém
- Hasič: Staré a nepoužívané mobily nikdy neukládejte jen tak do šuplíku
- Pro cyklisty a turisty jsou tyto mapy mnohem užitečnější než Google Maps a každý by je měl mít v telefonu nainstalované