Vědci vyvinuli počítač, který pohání energie z brčálu. Technologie může znamenat průlom a nahradit baterie

Vědci navrhli způsob, jak napájet malá zařízení z rybniční mrvy, což by podle nich mohlo být praktičtější řešení než lithium-iontové baterie, píše web New York Post.

Jejich štíhlá, ekologická technologie, která je velká asi jako tužková baterie, stačila k napájení nízkoenergetického počítačového čipu, který se nachází v desítkách miliard malých zařízení po celém světě.

K provozu průměrného stolního počítače by bylo potřeba asi 333 milionů těchto „baterií“ z řas.

Tato snadno replikovatelná technologie, vyrobená z levných a z velké části recyklovatelných materiálů, by mohla být použita k napájení rozsáhlé globální sítě malých zařízení vyměňujících si data v reálném čase.

„Rostoucí počet malých zařízení potřebuje stále větší množství energie a my si myslíme, že tato energie bude muset pocházet ze systémů, které ji dokáží generovat, a ne pouze uchovávat jako baterie,“ uvedl Christopher Howe, profesor biochemie a spoluautor výzkumu.

„Naše fotosyntetické zařízení se nevybíjí tak jako baterie, protože jako zdroj energie neustále využívá světlo,“ dodal.

Vědci vysvětlili, že modrozelená řasa, nazývaná Synechocystism, je poháněna fotosyntézou, při níž vzniká mírný elektrický proud, který je zpracováván přes hliníkovou elektrodu.

Nespočet přístrojů zahrnutují vše od osobních chytrých zařízení, jako jsou telefony, hodinky a sledovací kamery, až po kritické nástroje používané ve veřejných službách, jako jsou měřiče teploty v elektrárnách – je propojeno společným mikročipovým procesorem Cortex M, vyvinutým společností Arm Holdings, a často napájeno lithium-iontovými bateriemi.

Výzkumníci z Cambridge však prohlásili, že tento přístup je nepraktický ve srovnání s jejich protokolem z rybníčku, který vykoval dostatek elektrického proudu pro Arm Cortex M0+, energeticky nejúspornější čip z řady mikroprocesorů Arm.

Odborníci očekávají, že do roku 2035 budou připojeny biliony zařízení, která budou vyžadovat třikrát více lithia, než těžíme nyní. Navíc jsou lithium-iontové baterie mimořádně nebezpečné.

Poté, co zařízení úspěšně fungovalo při přirozeném světle po dobu šesti měsíců v polootevřených podmínkách, předložili vědci své výsledky časopisu Energy & Environmental Science, kde byly zveřejněny v pondělí – nyní je to rok, co byl procesor poháněný řasami poprvé zapnut.

„Byli jsme ohromeni tím, jak konzistentně systém fungoval po dlouhou dobu,“ řekl Dr. Paolo Bombelli, výzkumník z Cambridge. „Mysleli jsme si, že se po několika týdnech zastaví, ale on prostě pokračoval dál.“

Zdroj: nypost.com