Masivní globální oteplování by mohlo vést k postupnému zániku života v oceánech

Počítačový model založený na masovém vymíráních živočišných druhů v minulosti předpovídá, o kolik procent by při určitém nárůstu teploty moří mohli vyhynout mořští živočichové. Model je založený na požadavcích mořských organismů na kyslík.

Podle webu NewScientist obsahují naše oceány asi o 2 % méně kyslíku než před 50 lety. Předpokládá se, že hlavní příčinou této „deoxygenace“ je globální oteplování, které ovlivňuje množství kyslíku, jež může mořská voda pojmout a vodní cirkulaci, která vodu bohatou na kyslík přesouvá do hlubšího oceánu, protože je méně rozpustný v teplejších vodách. Mnoho organismů se proto přesouvá k pólům do chladnějších oblastí. Jak se oceány nadále oteplují, někteří živočichové se již nebudou mít kam přesouvat. Nejvíce jsou zasaženy právě polární živočišné druhy.

Pro lepší pochopení rozsahu rizika vyvinuli Curtis Deutsch z Princetonské univerzity a Justin Penn z Washingtonské univerzity v Seattlu (USA) model, který je založen na projekcích, kdy množství vhodných stanovišť dostupných pro určité mořské druhy klesne pod kritickou úroveň v důsledku poklesu kyslíku.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Svůj model nastavili pomocí dat z minulých masových vymírání. Model nebere v úvahu další negativní vlivy na mořský život, jako je nadměrný rybolov, znečištění nebo ztráta korálových útesů v důsledku jejich bělení.

I tak model ukazuje, že vymírání moří bude postupně narůstat spolu s oteplováním oceánů, přičemž při zvýšení teploty kolem 6 °C překročí vymírání hranici 10 %. Při zvýšení o 8 °C se bude procento zvyšovat ještě rychleji a při oteplení kolem 14 °C to může být až 40 % vymřelých mořských druhů.

Jednou z klíčových nejistot v počítačovém modelu je, jak rychle budou mořské organismy schopny kolonizovat nová, pro ně vhodnější stanoviště. Pokud by jejich přemisťování bylo rychlejší, než s jakým počítačový model počítá, podíl druhů, které vyhynou, by zůstal výrazně pod 5 % až do navýšení teploty kolem 8 °C.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Dokument cituje zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021, která říká, že nárůst teploty v tomto rozsahu je možný. „Podle scénáře s vysokými emisemi by oteplení povrchového vzduchu mohlo během příštích tří století dosáhnout 10 až 18 °C,“ uvádí list. Tento scénář s vysokými emisemi se však nepovažuje za pravděpodobný. Předpokládá se, že svět bude kolem roku 2100 teplejší asi o 3 °C. 

„Naštěstí emise skleníkových plynů nejsou na cestě k nejhoršímu scénáři,“ uvedla Malin Pinsky z Rutgers University v New Jersey v úvodníku, který výzkum doprovází.

Jaká nás jako lidstvo čeká budoucnost na Zemi v rámci globálního oteplování nelze přesně předpovídat. Vše můžeme ovlivnit pouze my sami.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Zdroj: newscientist.com