Cvakání, klapání a praskání: zvuky indikují stav korálových útesů, zjistila studie

Sledování korálů na planetě je nákladné a náročné. Nyní nový výzkum ukazuje, že vědci ho mohou provádět nasloucháním, píše web Guardian.

Zvuk praskání, jako když mléko narazí na nadýchané rýžové vločky, který slyšíte, když strčíte hlavu pod vodu, není zvukem vašeho ucha, které se přizpůsobuje jiné atmosféře – je to zvuk podmořského světa. Ryby si mezi sebou povídají nebo pohybují vodou ploutvemi, živočichové s tvrdými krunýři škrábou o hladinu, měkkýši se vlečou do svých zákoutí.

V těchto cvakáních, klapáních a šploucháních se skrývá víc než jen melodický úžas nad tím vším. Oceánografové nyní tvrdí, že sledování zvuků korálových útesů může sloužit jako neinvazivní, levná a účinná metoda pro sledování jejich zdravotního stavu – a pro dlouhodobé plánování lepších ochranářských zásahů.

„Zvukové snímání nám dává opravdu pěknou představu o tom, co se na útesu děje,” řekla Lauren Freemanová, vedoucí oceánografka z Námořního centra pro podmořský výzkum, při prezentaci těchto zjištění na konferenci Acoustical Society of America (Americká akustická společnost). „Naše korálové útesy jsou pod značným tlakem nadměrného rybolovu, znečištění i klimatických změn,” řekla Freemanová.

Rozdělením výsledných zvuků a jejich analýzou po mikrosekundách se pokusili rekonstruovat, co se děje pod vodou: krmení různých druhů ryb, proplouvání velryb, hukot lodních motorů v dálce…

Většina útesů je plná hluku, když je tepleji a těsně před západem a východem slunce. Teplejší počasí obvykle koreluje s okamžiky větší aktivity ekosystémů – mnoho druhů se například rodí na jaře – zatímco soumrak a úsvit představují jakousi podvodní „špičku“ mezi denními a nočními tvory, řekla Freemanová.

Vědci zjistili, že nezdravá korálová společenstva jsou méně živá a vydávají více vysokofrekvenčních zvuků. Zatímco zdravé útesy vydávají hodnoty o frekvenci 2-8 kHz, méně rozmanité útesy mají tendenci vydávat zvuky o frekvenci vyšší než 12 kHz, protože jsou přemnoženy makroskopickými řasami, které vytvářejí bubliny kyslíku, jež vyplouvají na hladinu a praskají, čímž vydávají specifický vysokofrekvenční zvuk.

Zdroj: Guardian