Změna klimatu může ukončit naši civilizaci
Zpráva nedávno zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences tvrdí, že je nejvyšší čas začít brát vážně nejhorší scénáře a vypracovat solidní plán, co se stane, pokud se náš současný způsob života zhroutí.
„Změna klimatu se podílela na každém masovém vymírání. Přispěla k pádu říší a ovlivnila dějiny.“ říká hlavní autor zprávy Luke Kemp, výzkumný pracovník Centra pro studium existenčních rizik na univerzitě v Cambridge ve Velké Británii.
Ke starým jezdcům apokalypsy – moru, válce a hladomoru – by měl podle autorů eseje přibýt nový partner: extrémní počasí. Nedávná historie již lidstvu ukázala, jak by to mohlo vypadat, kdyby se spojily pandemie, hospodářská nestabilita a celosvětový nedostatek potravin. Ačkoli výsledky nejsou pěkné, struktura globální civilizace zůstává relativně neporušená. V určitém okamžiku se však struktury, které nám umožňují takové bouře přečkat, zhroutí. Nedostatek potravin přivede lidi do užšího kontaktu s rezervoáry zoonotických chorob, což způsobí nové pandemie, jak píše server Science Alert.
V důsledku válek, které omezí distribuci potravin na několik let a poté na desítky let, dojde k hladomorům. Inflace bude prudce stoupat, protože se ekonomiky budou snažit vyrovnat s novými způsoby podnikání ve světě, který je stále více postihován katastrofami. „Průměrná roční teplota 29 stupňů v současnosti postihuje asi 30 milionů lidí na Sahaře a na pobřeží Mexického zálivu,“ říká Chi Xu, výzkumník v oblasti sociální složitosti na univerzitě v Nanjingu.
„Do roku 2070 se tyto teploty a jejich sociální a politické důsledky přímo dotknou dvou jaderných mocností a sedmi laboratoří s maximální ochranou, v nichž se nacházejí nejnebezpečnější patogeny. Existuje zde vážný potenciál katastrofických následných účinků.“ Tato varování nejsou nová. Podle vědců je problém v tom, že dobré řízení rizik zahrnuje nejen předvídání pravděpodobných scénářů, ale také ochranu před těmi, které by měly nejhorší následky. Při optimistickém pohledu bychom mohli situaci zvrátit a rozložit nárůst na delší období.
Dokonalá kombinace změny chování, politických opatření a inovací by mohla pomoci stabilizovat nárůst teploty na úrovni, která nás nebude každých šest měsíců bombardovat novou katastrofou. Pokud však bude situace pokračovat jako dosud (a Mezivládní panel pro změnu klimatu se domnívá, že tomu tak bude), můžeme téměř jistě očekávat, že někdy mezi lety 2030 a 2052 bude u nás v průměru o 1,5 stupně tepleji než v předindustriální době.
Je však pravděpodobné, že při obsahu oxidu uhličitého v atmosféře přibližně 560 částic na milion (ppm) bude teplota ještě o několik stupňů vyšší. V květnu letošního roku jsme dosáhli hodnoty 420 ppm. Vzhledem k tomu, že míra tohoto jevu se každoročně zvyšuje přibližně o několik částic na milion, je to riziko, se kterým se naše děti budou muset potýkat.
Zdroj: sciencealert.com, pnas.org