Superrychlé elektronové deště by mohly poškodit družice i rakety s astronauty
Vědci z Kalifornské univerzity objevili novou formu vesmírného počasí, superrychlé elektronové deště, které se srážejí do atmosféry z radiačních pásů a dopadají na Zemi. Podle vědců by tyto události mohly ovlivnit družice, kosmické lodě a astronauty, přesto se s nimi v současných modelech kosmického počasí nepočítá.
Jen pro vysvětlení, radiační pásy jsou oblasti v okolí planety, ve kterých je zachycené korpuskulární záření (rychlý proud částit, pohybujících se jedním směrem). Jde o částice slunečního větru, zachycené v magnetickém poli planety (magnetosféře).
Podle webu NewAtlas, elektronové deště nejsou žádnou novinkou, ani nejsou většinou nijak zvlášť problematické. Elektrony a další nabité částice se shromažďují v zemské magnetosféře, kde se odrážejí mezi severním a jižním pólem. Sluneční vítr a bouře mohou některé z nich uvolnit a poslat je dolů do zemské atmosféry, kde mohou přispět ke vzniku polární záře.
V nové studii však vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles (USA), objevili nový mechanismus, který vytváří větší přívaly elektronů, než bylo dosud známo. Na vině jsou takzvané „whistlerovy vlny,“ druh elektromagnetického vlnění, které se šíří plazmatem v magnetosféře. Tyto vlny mohou dodat energii elektronům, které se tím zrychlí a uvolňují se z radiačních pásů, což vytváří elektronové deště pohybující se velkou rychlostí a v mnohem větším objemu, než jsou běžné elektronové deště.
Tým provedl pozorování pomocí dvou mikrosatelitů (ELFIN). Družice ELFIN ze své pozice na nízké oběžné dráze Země detekovaly a měřily elektronové deště, zatímco tým měřil superrychlé vlny pomocí dat z družic s názvem NASA THEMIS. Kombinace těchto dvou výzkumů ukázala jasnou souvislost mezi whistlerovými vlnami a superrychlými elektronovými dešti. Nejčastěji k těmto silným dešťům docházelo během slunečných bouří.
Tyto deště superrychlých elektronů nejsou dosud ve stávajících modelech a předpovědích kosmického počasí zohledněny. Podle týmu to je chyba, protože mohou narušit činnost družic na nízké oběžné dráze, poškodit prolétající kosmické lodě nebo ovlivnit zdraví astronautů.
Zdroj: newatlas.com, nasa.gov
Nejnovější články
- Podívejte, jak se přepravují 90 metrů dlouhé lopatky větrných elektráren po úzkých silnicích, kam se vejde sotva osobák
- Panely, kam oko dohlédne: Takhle vypadá největší solární elektrárna na světě, kterou lze vidět i z vesmíru
- Tučňák každoročně uplave tisíce kilometrů, aby se setkal se svým zachráncem
- Nejmenší obydlený ostrov Španělska s pouhými 50 obyvateli zahájil kroky k osamostatnění
- Belgie potopila do Severního moře 23 betonových bloků o hmotnosti 22 000 tun, aby vybudovala první energetický ostrov na planetě
- Nejvyšší silnice Chorvatska: nebezpečný Roadtrip je snem každého milovníka adrenalinu
- Poprvé by podmořský tunel mohl spojit dva kontinenty. Práce mají začít už za rok a cena překročí 150 miliard
- Země, která spotřebovává třetinu světové elektřiny. Více než USA, Indie, Rusko a Japonsko dohromady
- Ve Skandinávii shořelo kvůli stejné závadě už nejméně 45 vozů BMW. Problém mají auta v celé evropě
- Na odlehlém ostrově bylo ponecháno pět krav. O 130 let později se tam vědci vrátili a našli celé stádo