Superrychlé elektronové deště by mohly poškodit družice i rakety s astronauty

Vědci z Kalifornské univerzity objevili novou formu vesmírného počasí, superrychlé elektronové deště, které se srážejí do atmosféry z radiačních pásů a dopadají na Zemi. Podle vědců by tyto události mohly ovlivnit družice, kosmické lodě a astronauty, přesto se s nimi v současných modelech kosmického počasí nepočítá.

Jen pro vysvětlení, radiační pásy jsou oblasti v okolí planety, ve kterých je zachycené korpuskulární záření (rychlý proud částit, pohybujících se jedním směrem). Jde o částice slunečního větru, zachycené v magnetickém poli planety (magnetosféře).

Podle webu NewAtlas, elektronové deště nejsou žádnou novinkou, ani nejsou většinou nijak zvlášť problematické. Elektrony a další nabité částice se shromažďují v zemské magnetosféře, kde se odrážejí mezi severním a jižním pólem. Sluneční vítr a bouře mohou některé z nich uvolnit a poslat je dolů do zemské atmosféry, kde mohou přispět ke vzniku polární záře.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

V nové studii však vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles (USA), objevili nový mechanismus, který vytváří větší přívaly elektronů, než bylo dosud známo. Na vině jsou takzvané „whistlerovy vlny,“ druh elektromagnetického vlnění, které se šíří plazmatem v magnetosféře. Tyto vlny mohou dodat energii elektronům, které se tím zrychlí a uvolňují se z radiačních pásů, což vytváří elektronové deště pohybující se velkou rychlostí a v mnohem větším objemu, než jsou běžné elektronové deště.

Tým provedl pozorování pomocí dvou mikrosatelitů (ELFIN). Družice ELFIN ze své pozice na nízké oběžné dráze Země detekovaly a měřily elektronové deště, zatímco tým měřil superrychlé vlny pomocí dat z družic s názvem NASA THEMIS. Kombinace těchto dvou výzkumů ukázala jasnou souvislost mezi whistlerovými vlnami a superrychlými elektronovými dešti. Nejčastěji k těmto silným dešťům docházelo během slunečných bouří.

Tyto deště superrychlých elektronů nejsou dosud ve stávajících modelech a předpovědích kosmického počasí zohledněny. Podle týmu to je chyba, protože mohou narušit činnost družic na nízké oběžné dráze, poškodit prolétající kosmické lodě nebo ovlivnit zdraví astronautů.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Zdroj: newatlas.com, nasa.gov