14. 3. 2022 16:50

Létající tank: Bitevní ruský letoun Su-25 Frogfoot má za úkol zabít všechno, co je pod ním na Zemi

Přestože bitevník Suchoj možná není nejmodernější stroj, stále dokáže efektivně odstřelovat pozemní cíle, popisuje jeho přednosti server 19FortyFive.

Ruský letoun je stájovým kolegou amerického útočného letounu A-10. Ale zatímco americké letectvo jej chce letos už vyřadit, ruský bitevník se snaží „stále jít s dobou“ a prochází rozsáhlými modernizacemi. Má za sebou mnoho zkušeností z Afghánistánu, Sýrie, Iráku i Ukrajiny.

Historie Su-25 se píše od roku 1968, kdy se tehdejší Sovětský svaz rozhodl navrhnout nový „létající tank“, jak se za II. světové války přezdívalo ruským obrněným útočným letounům Iljušin-2. Vyhrál návrh konstruktéra Pavla Osipoviče Suchoje a po deseti letech už jej vyráběla továrna v gruzínském Tbilisi.

Čtěte také

Nejvyšší silnice Chorvatska: nebezpečný Roadtrip je snem každého milovníka adrenalinu

15. 5. 2026

Počítalo se s tím, že bitevník pomůže vyhrát válku armád Varšavské smlouvy proti pozemním silám NATO. K nasazení proti západním tankům a pěchotě ale naštěstí nikdy nedošlo.

Pro Su-25 je charakteristický nízký let, což ho však vystavuje všem druhům protiletadlových děl. Pilot tak musí spoléhat na „pancéřovou vanu“ – deset až dvacet pět milimetrů silné pancéřování, které obepíná kokpit, palivové nádrže a dokonce i pilotovu opěrku hlavy.

Čtěte také

Hasič: Staré a nepoužívané mobily nikdy neukládejte jen tak do šuplíku

14. 5. 2026

Letoun má maximální rychlost kolem 960 kilometrů za hodinu a maximální zatížení 3,6 tuny. Výzbroj Su-25 se obvykle skládala z neřízených 250 nebo 500 kilogramových pum, kazetových bomb a raket. Rakety přicházejí v různých podobách, od pouzdra obsahujících desítky menších 57 nebo 80milimetrových raket, přes pětiranný 130milimetrový systém S-13 až po velké 240 nebo 330milimetrové rakety. Pod přídí má také 30milimetrový kanón Gsh-30-2 s 260 náboji. Na spodním konci nosu je ve skle uzavřený laserový zaměřovač, protože Su-25 používá i laserem naváděné střely.

Su-25 už v minulosti stále disponoval spoustou protipěchotní palebné síly, což s úspěchem využíval například při náletech na mudžahedínské vesnice a horské pevnosti v osmdesátých letech v Afghánistánu. Když však afghánští rebelové začali získávat americké rakety Stinger, „létající tanky“ se stávaly při nízkém letu snadnými terči.

Dnes mají modernizované bitevníky satelitní naváděcí systémy, které umožňují přesnější zaměřování raket a také celou řadu vylepšené avioniky, jako jsou radarové varovné přijímače a podobně. Mohou používat vynikající střely vzduch-vzduch krátkého dosahu R-73 a odpalují antiradarové střely, což jim pomáhá potlačit nepřátelskou protivzdušnou obranu. Přestože využívají i systémy, který jim pomáhají přežít souboje s naváděnými střelami s plochou dráhou letu, podle leteckých expertů jsou ruské stroje technologicky už „za zenitem“.

Čtěte také